Příběh začíná seznámením rodičů Rudolfa Welse v 19. století a končí na konci 20. století ve Velké Británii, kde se o osudu svých předků dozvěděli jeho potomci díky dochovanému rodinnému archivu. „V roce 2018 jsem připravil o rodině Welsových pro Český rozhlas pětidílný seriál Prohrabuji v kamnech oheň, který ovšem nemohl ukázat veškeré vzácné shromážděné materiály týkající se Welsů – kresby, výkresy, fotografie či dokumenty,“ říká autor výstavy David Vaughan, britský novinář a spisovatel žijící od roku 1991 v Praze. Kurátor expozice se zapojil do pátrání a pomohl rodině zjistit podrobnosti o životě jejích předků v Rakousku-Uhersku, nově vzniklém Československu a v době druhé světové války.

Název výstavy vychází z pamětí Šimona Welse U Bernatů: „Není noci tak tmavé, aby nepřišly po ní červánky ranní a nový den,“ napsal ve vzpomínkách, které dokončil v roce 1919. O dvacet let později paměti uspořádal jeho syn Rudolf a spolu s knihou svých synů Martina a Tomáše, stovkami rodinných dopisů, kreseb, fotografií a skic je schoval do krabice, kterou zanechal před transportem do Terezína u českých přátel. Výstavu graficky připravilo studio Colmo díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti, Velvyslanectví USA v Praze, Chapman Taylor s.r.o., Velvyslanectví SRN v Praze, odboru kultury Prahy 5, Spolku Adalberta Stiftera (Mnichov) a Ara Kolín.

Výstava je umístěna v symbolickém prostoru Winternitzovy vily navržené architektem Adolfem Loosem, s nímž Rudolf Wels spolupracoval. Místo odkazuje také na tragédii holocaustu, která spojuje rodiny Welsových a Winternitzových.

Obecně prospěšná společnost Post Bellum se stala partnerem výstavy, ačkoli příběh rodiny Welsovy nevychází ze sbírky Paměť národa, kterou tato organizace spravuje a z níž obvykle čerpá pro své projekty. „Je ale přesně o tom, o co se snaží Paměť národa – připomínat příběhy, na které se mohlo nebo mělo zapomenout,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum.

Bližší informace naleznete na stránkách WINTERNITZOVY VILY.