Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
ČESKO | Hrady Bouzov a Český Krumlov budou dějištěm výzkumu vlivu čisticích prostředků na povrch historických předmětů. Výstupy budou sloužit kastelánům pro správný postup při dezinfekci památek s ohledem na bezpečnost návštěvníků a také ochranu kulturního dědictví.
Potřeba správného postupu při zbavování možných choroboplodných zárodků z historických zábradlí, madel, klik nebo lakovaných dřevěných podlah vyvstala s pandemií nového koronaviru, kdy se Národní památkový ústav musel vypořádat s novými hygienickými požadavky na provoz. „Kasteláni mají oprávněné obavy, aby při dlouhodobém používání těchto chemických prostředků nepoškodili například historické kliky nebo zábradlí hradního schodiště. Výzkumníci budou proto hledat šetrný a zároveň účinný postup pro očištění povrchů historických předmětů,“ uvedl Karel Lemr z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jedné ze tří institucí, jež se na výzkumu podílejí. Dalšími jsou Národní památkový ústav a Akademie výtvarných umění v Praze.
Odborníci již zmapovali, jakým způsobem byla dezinfekce povrchů prováděna. „Škála využívaných prostředků je široká. Nejšetrnější je přitom ošetřování mýdlovou vodou,“ podotkl Karel Lemr. Vliv jiných preparátů na konkrétní povrchy a povrchové úpravy se bude testovat v laboratořích. „Škála metod je široká. Měří se například barevnost a odrazivost povrchu. Vzorky se budou zkoumat i mikroskopickými technikami, abychom zjistili, zda daný chemický výrobek naruší strukturu povrchu,“ popsal výzkum Karel Lemr. Finální část projektu se bude provádět přímo na hradech v Českém Krumlově a Bouzově. Pokud vědci na povrchu zaznamenají nějaké změny, pustí se do pátrání po tom, která složka konkrétního prostředku je způsobila. Následně posoudí, zda tuto rizikovou složku mohou z daného přípravku vyloučit nebo ji nahradit.
Poznatky vědců budou základem pro vznik koncepčního doporučení Národního památkového ústavu o nejvhodnějších přípravcích pro použití na historických površích, popřípadě jak po dezinfekci předmět vhodně ošetřit, aby nedocházelo k jeho nežádoucím změnám. Národní památkový ústav zatím žádné škody vzniklé dlouhodobým používáním těchto prostředků nezaznamenal. Finance na výzkum byly získány z programu Technologické agentury České republiky.
Bližší informace naleznete na stránkách UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI.