Kostel sv. Petra je v písemných pramenech zmiňován jako nejstarší svatostánek ve městě ve spojitosti s obnovou moravského biskupství roku 1063. Iniciativou biskupa Jindřicha Zdíka byl roku 1141 přenesen biskupský stolec od kostela sv. Petra k nově postavenému chrámu sv. Václava. Kostel sv. Petra pak sloužil jako farní až do svého zboření roku 1792. Zbytky základů chrámu byly opakovaně odkryty během výstavby školní budovy Elisabethina v letech 1901–1902 a v rámci archeologického výzkumu tehdejšího Státního archeologického ústavu v Praze v roce 1948.

Nejnověji byly základy petrského kostela odhaleny během rekonstrukce areálu děkanátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v letech 2015–2017. Půdorys svatostánku byl následně vyznačen v dlažbě nádvoří. Výzkumem však bylo zjištěno, že základy pocházejí patrně až z pozdně gotického období, zatímco raně středověký předchůdce zřejmě stával nedaleko, pravděpodobně v jihovýchodním nároží Tereziánské zbrojnice.

Základní prostorový model kostela vytvořil architekt Jan Velek podle rekonstruovaného půdorysu od Hany Dehnerové a Pavla Šlézara, dobových vyobrazení a vedut a z archeologických zjištění. Na jeho další úpravě se podíleli odborníci na stavební historii objektů Ondřej Blažek a Tomáš Vítek z Národního památkového ústavu. Výslednou virtuální hmotovou rekonstrukci a vizualizaci pozdně gotické podoby kostela sv. Petra vytvořil Petr Hofman, tvůrce projektu Bastionka Olomouc.

Podrobnější informace naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU. Projekt Bastionka Olomouc zahrnuje tvorbu 3D modelu olomoucké pevnosti ze 30. let 19. století.