Návrhy interiérových zdí patří ke klíčovým prvkům nadčasovosti architektury Adolfa Loose, který tvrdil, že stěny patří architektům. Zabudovával do nich pohovky a válendy, police na občerstvení, krby, šatny a skříně. V jeho domech bychom našli i spojovací chodby skryté za dveřmi šaten. Trezory a organizéry byly maskované jako skříňky, potrubní rozvody zakrývaly duté pilastry, radiátory se ukrývaly za rošty. To vše mu umožnovalo prostory výrazně tvarovat a s různými vestavbami je činilo jedinečnými. Architekt přitom všem dbal na vzájemné vztahy s přilehlými místnostmi.

Stěny Loos vnímal jako plnohodnotné součásti interiéru. Patrně nejlepším příkladem jeho výjimečného vkladu je v tomto směru Müllerova vila v Praze. A právě výstava Kdyby stěny mohly mluvit odkrývá dnešnímu návštěvníkovi mnohá tajemství tohoto domu, která už nemůže v rekonstruované vile spatřit kvůli její předchozí devastaci. V expozici uvidíte i to, v jakém stavu zanechali vilu uživatelé domu po roce 1989, než objekt prošel kompletní renovací.

Výstavu připravila teoretička architektury a kurátorka Leslie van Duzer ve spolupráci se svými studenty z University of British Columbia. Výstava je prodloužena do 3. října 2021, stejně jako další expozice Muzea města Prahy s názvem Adolf Loos Světoobčan.

Bližší informace naleznete na stránkách MUZEA MĚSTA PRAHY. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.