Komín vysoký 69 metrů s oktogonálním půdorysem se nalézá ve východní části areálu a je tvořený tmavými pálenými cihlami s bohatě dekorovanou hlavicí a patou. Ta je členěná lizénovými rámy a oddělena od těla konzolovou římsou. Komínové tělo je sepnuté kovovými skružemi, přičemž konzolky římsy tvoří postupně vysunuté cihly. Hlavici zakončenou opět konzolovou římsou zdobí z každé strany vyskládané cihly ve tvaru rovnostranného kříže.

Stavbu místní sklárny zahájil v roce 1878 drážďanský exportér a výrobce skla Friedrich Siemens. Nejprve vznikly čtyři nízké výrobní haly s charakteristickými komíny, v průčelí orientovanými směrem k železnici, podél níž vyrostl dlouhý expediční a skladový blok. Výrobní komplex dotvářela patrová budova s kotelnou a východně od sklárny bylo postaveno sídliště s domy pro dělníky. Během 80. let 19. století se provoz rozšiřoval a modernizoval. Produkce podniku rostla do druhé světové války a po ní byl závod znárodněn. Následná modernizace spojená s odstraněním starších objektů nastala po roce 1989, kdy se podnik proměnil v akciovou společnost, a byl poté privatizován.

Současný stav místní kulturněhistorické pohledové dominanty nevyžaduje složitější údržbu a zůstává jediným autentickým objektem někdejšího sklářského provozu. Kromě svého specifického výtvarného řešení je kromě jiného také zdárným příkladem kvalitní zednické práce. V Česku se v současnosti nachází asi 8 000 továrních komínů, z nichž je přibližně polovina cihelných a asi 600 z nich je starších 100 let. Aktuální přehled a průběžně doplňovaný stav tohoto specifického stavebního fondu je k dispozici v rámci databáze komínů KODA, kterou zpracovávají členové Svazu českých komínářů a na které se podílejí také členové portálu fabriky.cz.

Polohopisné a další údaje naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.