Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA | Ve Window Gallery v Husově ulici 4 se až do 18. září můžete seznámit s fotografem Miroslavem Hákem. Výstava se věnuje především jeho dokumentační práci, kdy pořizoval zejména reprodukce maleb, soch či architektury pro publikační a dokumentační účely.
Expozice nazvaná Dokumentace umění / umění dokumentu: Fotografická práce Miroslava Háka pro Akademii věd zahrnuje především období 1954–1969, kdy Miroslav Hák působil jako dokumentátor ve fotografické dílně Kabinetu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd (v roce 1957 přejmenované na Ústav pro teorii a dějiny umění; dnes Ústav dějin umění AV ČR). Výstava ve Window Gallery přibližuje tuto část jeho tvorby a zároveň nabízí i nečekaná propojení s fotografovou volnou tvorbou.
Hák byl jedním z prvních stálých zaměstnanců fotografického ateliéru Akademie věd a účastnil se systematické dokumentace uměleckých památek tehdejšího Československa. Pořizoval reprodukce maleb, soch, architektury a dalších uměleckých děl zveřejňovaných v ústavním časopisu Umění, ale i ve větších souhrnných publikacích. Pro potřeby Ústavu občas fotografoval umělecká díla členů Skupiny 42, včetně svých vlastních. V 60. letech v rámci svého zaměstnání systematicky portrétoval přední československé vědce a profesory Akademie věd. Hák relativně pevně odděloval vlastní volnou tvorbu od pracovních povinností, ale na některých z fotografií vzniklých pro potřeby Akademie věd můžeme pozorovat tak jedinečný cit pro detail a kvalitní zpracování, že dosahují kvalit uměleckého dokumentu.
Miroslav Hák zásadně nevystavoval zakázkové fotografie uměleckých děl a architektury (oproti například divadelní fotografii) jako součást své volné tvorby. Přesto existuje několik snímků, ve kterých se oba světy v jeho práci setkaly, nebo dokonce prolnuly: jde o fotografie, které pořídil pro vlastní potřebu v zákulisí svého zaměstnání – jednou z takových fotografií je snímek Ukřižovaný (1957).
Více informací k výstavě naleznete na stránkách ÚSTAVU DĚJIN UMĚNÍ AKADEMIE VĚD ČR.