Úloha médií v procesu obnovy památek je zásadní a nezastupitelná. Důležitá je jejich role o informacích při přípravě investic, procesu projektování, projednávání a realizace. Měla by se zásadně zvýšit role médií při záchraně památek ohrožených zájmy bohatých developerů. Dle mých zkušeností je dobré, když před mediálním výstupem předchází informační dialog mezi novinářem a architektem s případnou prohlídkou daného objektu. Často se stává, že v celostátních veřejnoprávních médiích dochází k nepřesnostem a zkreslením, které je způsobeno rychlostí zpracování zpráv. V článcích nejsou uvedeni autoři projektu, ale autoři fotografií jejich díla ano. V odborném tisku jsou články fundované a nechybí ani nezbytná kritika a počínající polemika. Myslím, že oproti minulosti se v odborném tisku zvýšila odbornost komentářů, kritiky a propagace obnovy památek. Proto by měla veřejnoprávní média více čerpat z odborného tisku. Chvályhodná je snaha některých médií objevovat v minulosti přehlížené a neznámé objekty a stavby. Zabývám se rekonstrukcí a obnovou architektury bezmála 50 let a jsem potěšen zvyšující se úrovní mediálního obrazu naší práce. Souvislost vidím v lepší informovanosti veřejnosti a častějším vydávání populární literatury o architektuře a památkách. Doufám, že média přispějí k tomu, aby v popelu nevyhasly jiskry minulosti.

Jaký má názor novinář Erik Tabery, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková nebo novinář Václav Žmolík? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v PODZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU 2021.