Namísto Andrey Nasswettrové se úvodního slova ujal průvodce akcí Ondřej Šefců a krátce ozřejmil pojem česká kulturní krajina. Poté přednesl svůj referát primárně zaměřený na historii a obnovu cesty Via Sancta Mariana vedoucí z Prahy do Staré Boleslavi, ze které se do dnešních dnů dochovalo 14 kaplí. Vyzdvihl základní pojmy, jako jsou zeleň, terén a voda. Hovořil dále mimo jiné o paměti místa nebo důležitosti ochranných pásem v rámci prostředí kulturních památek.

Následně vystoupil zkušený architekt Jan Bárta, který důkladně popsal příkladnou záchranu a přesun výklenkové kaple před obcí Hořovičky v místě budované dálnice z Prahy do Karlových Varů. Proces stále probíhá a od dubna letošního roku jsou demontované díly drobné sakrální stavby uloženy na oplocené ploše Reguly Pragensis v nedalekém Děkově. Poté se rozpoutala krátká diskuze mimo jiné s Janem Malouškem (z pražského pracoviště Národního památkového ústavu), který vyzdvihl důležitost a potřebu občanských iniciativ regionálního charakteru při obdobných záchranných akcích mnohdy památkově nechráněných drobných historických staveb. Zdůrazněna byla také důležitost konzultační a osvětové role památkové péče při obnovách drobné architektury. Další vystupující Aleš Dittert pohovořil o nutnosti trvalého zájmu o krajinářskou architekturu. Poté přednesl prakticky laděný příspěvek s pestrou fotodokumentací, ve kterém shrnul své letité zkušenosti s přípravou a realizací například základů kvalitního provedení nosných konstrukcí (mlatové cesty, specifika drcených kamenných směsí, hutnění povrchů, časté chyby při realizacích). Pavla Rovnaníková představila historické analogie v souvislosti s obnovou Božího hrobu na Svatém kopečku v Mikulově. V referátu se postupně soustředila na jednotlivé prvky a specifikaci rekonstrukčních postupů.

Po přestávce zahájila svůj podrobný referát architektka Dagmar Zimová na téma rekonstrukce zámeckého skleníku s charakteristickým oktogonálním rizalitem na zámku Valeč. Obnova této specifické skleníkové konstrukce pocházející z Vídně byla nejprve započata dle projektu architektky Taťány Tzoumasové a jejího týmu. Ve druhé fázi, již dle návrhu Dagmar Zimové, byl proveden podrobný pasport všech autentických prvků a z něj vyplynul celkový stavební program reflektující využití celé zámecké zahrady. Následně se slova ujal Václav Holásek, syn kastelánky lednického zámku Ivany Holáskové, a nastínil výsledky stavebnětechnického průzkumu odvětrání a vytápění unikátního palmového skleníku zámku Lednice. Větrání lednického skleníku a jeho fungování v kontextu představil Jan Červenák. Závěrečný příspěvek na téma odsolování památek připravil Petr Flosman. V té souvislosti zdůraznil primární potřebu vypátrání zdroje zasolení. Poté předestřel možný neinvazivní a ekologický způsob odsolování pomocí nadotování vodou a následného strojního nástřiku celulózové buničiny konkrétních prvků.

Program:

  • Zahájení, informace o společnosti STOP
  • Česká kulturní krajina, Via Sancta Mariana v Praze | Ondřej Šefců, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze
    Příběh jedné zapomenuté kapličky | Jan Bárta, AQUA obnova staveb, s. r. o.
  • Nosné konstrukce cest, chodníků a zpevněných povrchů. Pravidla pro návrh a nejčastější chyby | Aleš Dittert, Fakulta architektury ČVUT v Praze
  • Boží hrob na Svatém kopečku v Mikulově | Pavla Rovnaníková
  • Obnova skleníku v užitné zahradě státního zámku Valeč | Dagmar Zimová, Architektonický ateliér arch.a
  • Odvětrání zámeckého skleníku v Lednici | Jan Červenák, TP – technika prostředí, Václav Holásek, umělecké zpracování kovů, kovolitické práce
  • Odsolování sochy sv. Prokopa u Klášterní Skalice | Michal Flosman, CIUR, a. s.

Formální slovo na samý závěr setkání dostala Andrea Nasswettrová, předsedkyně výboru společnosti STOP. Všechny přítomné oficiálně pozvala na celodenní výroční konferenci u příležitosti 30 let Společnosti pro technologie ochrany památek – STOP plánovanou na 7. listopadu. Program by se měl dotknout všech hlavních témat, kterým se v průběhu let organizace věnuje. 

O možnosti získání sborníku konference se můžete informovat na stránkách STOP. Více informací o Společnosti pro technologie ochrany památek naleznete také v KATALOGU SLUŽEB. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.