Publikace o českých nádražích Mojmíra Krejčiříka

V roce 1828 začal provoz na koněspřežné dráze z Lince do Českých Budějovic, první veřejné železnici nejen na českém území, ale i na evropském kontinentě. Zájezdní hostinec v Holkově, upravený dráhou na staniční budovu, se stal prvním nádražím na území dnešní České republiky. V průběhu dalšího více než půldruhého století následovaly stovky dalších nádražních budov, jejichž architektonickému a stavebnětechnickému vývoji je věnován soubor knih Česká nádraží.

Na historických i současných fotografiích a archivních plánech doplněných faktografickými údaji představuje autor, stavební inženýr a železniční historik Mojmír Krejčiřík, dílo několika generací železničních architektů na území Čech, Moravy a Slezska a nepřímo i v celé monarchii, k níž tyto země do roku 1918 – tedy v období, kdy bylo postaveno nejvíce výpravních budov – náležely. Stejné nebo podobné typy výpravních budov jako v českých zemích můžeme proto dodnes najít i v ostatních částech bývalého Rakouska-Uherska – dnešním Rakousku, Maďarsku, Polsku, Slovensku, Rumunsku, Slovinsku, Itálii a Ukrajině.

Obsah knih je z důvodu velkého množství materiálu rozdělen do šesti dílů, v nichž autor postupně dokumentuje stavební historii výpravních budov jednotlivých železničních společností v pořadí, v němž uváděly do provozu své tratě na území dnešní České republiky. První díl navíc obsahuje také stavebnětechnický a architektonický vývoj výpravních budov obecně. Výpravní budovy, jejich sloh, stavebnětechnické řešení a vybavení reprezentují vzájemný poměr mezi železnicí a společností. Jejich stav a způsob využití odrážejí význam a postavení železniční dopravy.

Studium stavebnětechnického a architektonického vývoje může přispět k lepšímu porozumění současného stavu výpravních budov a ovlivnit i jejich další osudy. To je také hlavním cílem publikace určené nejen železničním nadšencům a zájemcům o historii železnice i architektury, ale také všem, kteří mohou z titulu svých funkcí ovlivňovat stav, vzhled a tvářnost našich nádraží, tedy projektantům, investorům, stavbařům, pracovníkům památkové péče a představitelům státní správy a územních i obecních samospráv. 

Litoměřické Vydavatelství dopravní literatury vydává publikace o historii dopravy, především železniční. Vedle stěžejní řady publikací Česká nádraží vychází soubory výkresů lokomotiv od Miloše Kratochvíla. Publikace Karla Justa a Zdeňka Maruny mapují naše úzkorozchodné dráhy a vozidla na nich. Knihu Lokomotivy Ústecko-teplické dráhy napsal přední železniční historik a bývalý ředitel železničního muzea Národního technického muzea Karel Zeithammer. Vydavatelství vydává publikace také o historii jiných druhů dopravy. Prvopočátkům autobusové dopravy se věnuje publikace Poštovní autobusy 1908–1914 od Petra Hoffmana. O dějinách zajímavého provozu městské hromadné dopravy je publikace Ivana Grisy Trolejbusy Most – Litvínov.

Další informace naleznete na stránkách VYDAVATELSTVÍ DOPRAVNÍ LITERATURY.