ROZHOVOR | S Martinem Čerňanským o portálu Lidová architektura Čech, Moravy a Slezska

Portál je velmi podrobně členěn. Popíšete nám jeho základní strukturu?

Členěn je do čtyř tematických okruhů vyznačujících se vzájemným prolínáním a přesahy zpracovávaných kapitol. Úvodní a nejstarší část je věnována historickému vývoji vesnických sídel a lidových staveb, přičemž zahrnuje rovněž stavební konstrukce vytvořené za použití místního materiálu. Druhá část popisuje hlavní regiony lidové architektury a kromě domových typů včetně dobových forem zahrnuje další regionální stavby, které odrážejí specifické formy obživy a hospodaření závislého na místních přírodních podmínkách. Ve třetí části je pozornost věnována ochraně památek ilustrované na seznamu památkových rezervací, zón i jednotlivých památek lidového stavitelství. Uveden je rovněž přehled našich muzeí v přírodě, pro které se vžil ne zcela správně užívaný název skanzeny. Čtvrtá část se věnuje opravám lidových staveb a rovněž územnímu rozvoji venkova, s čímž ostatně úzce souvisí i problematika nových staveb na vesnici. Později přidaný pátý okruh soustředí společná témata, jmenovitě rejstřík místních jmen, fotogalerii a encyklopedii lidové architektury, jejímiž autory jsou Václav Frolec a Josef Vařeka.

Kdy byl portál spuštěn a jak dlouho trval jeho vývoj?

Myšlenka založení portálu spadá do závěru roku 2000 a již počátkem roku následujícího je spuštěn ve zkušebním provozu. Dobou spuštění se tedy zařadil mezi nejstarší internetové stránky věnující se památkám naší republiky a k prvním v daném profesním zaměření vůbec. Vývoj portálu trvá nepřetržitě po více jak desetiletí, přestože základní struktura ustanovená v prvních měsících provozu do uvedených okruhů v podstatě přetrvala. V současné době došlo k zásadním úpravám stránek do nové vizuální podoby a následující pozornost již bude soustředěna na zveřejnění doposud prázdných kapitol.

S kým na portálu spolupracujete? Podílí se na Vašem projektu i samotní čtenáři?

Z hlediska grafického návrhu a technického zpracování je portál autorským dílem, avšak z hlediska odborného obsahu je možno hovořit o autorském kolektivu. V této souvislosti je nutno zmínit na základě souhlasu publikované práce pánů profesorů Svatopluka Voděry a Jiřího Škabrady. Na jejich mimořádném životním díle byla ostatně založena i prvotní náplň portálu, dobou zpracování korespondující s mým studiem na ČVUT v Praze právě pod jejich vedením nebo oponentním posudkem. Později přirozeně přibývají vlastní texty opírající se o srovnávací studium historických pramenů starší i současné literatury a zároveň rozšiřované o praktické poznatky získané dlouholetým působením v odborné organizaci státní památkové péče.

S ohledem na studentský počátek projektu a budování svépomocí s minimem prostředků i vybavení nebyli čtenáři do úvodní části nijak zapojeni. Řadou zasílaných dotazů však nepřímo usměrňovali obsahovou náplň a svými kladnými ohlasy podpořili smysluplnost portálu i jeho setrvání navzdory ekonomicky a časově náročnému provozu. V současné době jsou k projektu přidruženy sociální sítě, umožňující čtenářům sdílení dotazů a výměnu názorů či zkušeností včetně souvisejících dokumentačních materiálů. Vlastní publikování textů čtenářů, v několika případech již rovněž obdržených, je samozřejmě možné.

Jak se Vám podařilo nashromáždit tak úctyhodné množství fotografií staveb lidové architektury z celé České republiky. Jakým dalším aktivitám v oboru se věnujete?

Publikované fotografie zahrnují období více jak patnácti let a pocházejí z nejrůznějších zdrojů. Nejpočetněji jsou přitom zastoupeny snímky pořízené v průběhu studia, volnočasových aktivit a v neposlední řadě díky mému profesnímu působení v generálním ředitelství Národního památkového ústavu, který je příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem kultury. Z ostatních aktivit náleží mezi významnou součást mého odborného působení správa nového internetového portálu Mezinárodního vědeckého komitétu pro lidovou architekturu (ICOMOS CIAV) včetně vypracování materiálů o činnosti této nevládní organizace pro zahraniční výstavy. Z další spolupráce je důležité jmenovat Český rozhlas, Nadaci Občanského fóra nebo společnost Foibos pořádající Rok lidové architektury u příležitosti 200. výročí narození proslulého zednického mistra a významného stavitele jihočeského lidového baroka Jakuba Bursy.

Více informací naleznete přímo na portálu LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČECH, MORAVY A SLEZSKA.