Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
30. 11. 2017Rubrika
Zprávy z regionůTémata
BRNO | Ministerstvo kultury posuzuje návrh zařazení továrního komplexu v ulici Cejl na seznam nemovitých kulturních památek. Budova z počátku 19. století představuje jeden z posledních pozůstatků textilního průmyslu v Brně.
Podnět na prohlášení původně textilní manufaktury ležící v dnešním katastrálním území Zábrdovice byl standardním postupem schválen Regionální komisí Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně. Areál se nachází na obdélné parcele o půdorysném tvaru U s hlavním průčelím do ulice Cejl a továrními podélnými křídly do komunikace Vlhká v blízkosti Koliště.
Současnou budovu založil jeden z prvních brněnských textilních továrníků Karel Jan Příza v letech 1810 až 1811. Provoz manufaktury byl zahájen v roce 1815, kdy majitel získal zemské tovární oprávnění. Jako první vzniklo východní křídlo, ve kterém byla založena vzorkovna, vylévárna a sklad. V západním křídle byly umístěny ostatní skladové prostory. Průmyslový areál v průběhu let doznal několika stavebních úprav. V roce 1869 manufakturu odkoupili od Přízových dědiců židovský obchodník Adolf Weinberger s Jakobem Strakoschem provozující firmu na vlněné zboží Strakosch & Weinberger. Později pod názvem Weinbergerova manufaktura se fabrika svižně rozvíjela a došlo k dalším přístavbám lisovny, kotelny, prádelny nebo tkalcovny. Dědicům továrníka Weinbergera areál patřil až do znárodnění roku 1949. Poté došlo k přestavbě na centrální vzorkovnu tehdejšího národního podniku Mosilana. V současnosti je nemovitost ve státním vlastnictví a nachází se zde dílny nebo ubytovna.
Klasicistní budova orientovaná do ulice Cejl má zachované kvalitní architektonické detaily, balkon s kovaným zábradlím a takzvanou falešnou mansardovou střechu. Kromě dalších hodnotně dochovaných interiérových prvků v podobě krovu, schodišť a klenutých stropů je zde cenná a nepoškozená tovární hala. V západním křídle se dodnes nacházejí také dřevěné trámové stropy. Komplex představuje unikátní doklad průmyslových staveb 19. století po architektonické, kulturněhistorické a zejména urbanistické stránce.
Více informací naleznete na stránkách městské části BRNO-SEVER.