Návrh získání statutu kulturní památky byl na Ministerstvo kultury podán z podnětu Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem. Příslušná regionální komise ho doporučila zejména s ohledem na jeho výrazný urbanistický charakter v rámci části města.

Mohutně působící vodohospodářská stavba má široký dřík železobetonové konstrukce s šesti pilíři. Štíhlé železobetonové sloupky spojené oblouky nesou nádrž obestavěnou zdivem se štukovou výzdobou, zastřešenou nízkým kuželem s taškovou pálenou krytinou. Materiálovou podstatu tvoří duté cihly členěné pilastry s výraznou plastickou výzdobou. Na jižní straně je umístěn kovový vodoznak. V době svého provozu byl vodojem zásobován pro potřeby průmyslového areálu vodou z blízkého rybníka. Typologicky nese příbuzné znaky staveb firmy Wayss & Freytag. Obdobně konstrukčně je řešena vodárenská věž v nedalekých Chudeřicích, která je památkově chráněná.

Areál bývalé sklárny Engels je situován na východním okraji města a vodojem představuje výraznou dominantu širšího okolí. Vznikl v době výstavby sklárny, tedy v rozmezí let 1908 až 1912. Kromě svých estetických hodnot představuje objekt cenný dobový doklad užití železobetonu a odlehčených dutých cihel. Z bývalého sklářského areálu se dodnes dochoval kromě věže jen vstupní objekt a domy původní dělnické kolonie.

Bližší informace o stavbě naleznete na stránkách PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.