Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
KASEJOVICE (PLZEŇSKO) | Dobře dochovaná drážní vodárna fungující jako součást trati Nepomuk–Blatná zprovozněné v roce 1899 získala památkovou ochranu. Objekt spojuje strojovnu s vodojemem a kolnu na uhlí. Technická památka byla tehdy nezbytná pro provoz parních lokomotiv.
Drážní vodárna se začala stavět podle typového projektu v roce 1897 při budování železniční trati Strakonice–Blatná s odbočkami do Nepomuku a Rožmitálu pod Třemšínem. Pravidelný provoz na trati Blatná–Nepomuk byl zahájen v červnu roku 1899. Původní součástí trati byla dosud existující železniční stanice Kasejovice sestávající z typizovaných objektů, které se dochovaly dodnes. Jednalo se o výpravní budovu lokálkového typu, skladiště s rampou a uvedenou vodárnu, dále býval ve stanici osvětlený vodní jeřáb, čisticí jáma, studna, záchody či jáma na smetí. Podle normovaného projektu se postavila stejná vodárna i v Blatné.
Do dnešních dnů se dochovala nádrž o objemu 30 m³ a větší části technologického vybavení – kompletní soustava potrubí (přívodní, přelivné a odvodní), nýtovaná otevřená nádrž, ukazatel stavu hladiny a pozůstatky mechanismu tohoto ukazatele (kladky) a patrně mladší motorový spínač elektrického čerpadla. Nezachoval se však vodní jeřáb, parní kotel a pulsometr – parní čerpadlo, a ani později zmiňované elektrické čerpadlo. Objekt v železniční zastávce Kasejovice je příkladem nejmenšího typu drážní vodárny a dokladem tradiční normové technologicko-provozní součásti historické železniční trati. Drážní vodárny zajišťovaly zbrojení parních lokomotiv vodou.
Od 20. let 20. století probíhala elektrifikace, tehdy mohlo být hypoteticky parní čerpadlo nahrazeno elektrickým. V roce 1928 byly na trati pro osobní dopravu zavedeny motorové vozy, čímž bylo odstraněno zdlouhavé zbrojení vodou a uhlím a došlo ke zvýšení počtu spojů za den. Nákladní doprava zůstávala v parním provozu. Úplná motorizace provozu byla zahájena již v roce 1969. Od 70. let 20. století tedy drážní vodárna přestala sloužit svému původnímu účelu. Kasejovická stavba je dnes cennou technickou památkou přímo související s historií budování naší železniční sítě, která postupně podle norem Císařsko-královských státních drah vznikala nejen na našem území, ale v celém tehdejším Rakousko-Uhersku.
Bližší informace naleznete na stránkách PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.