Z movitých kulturních památek na Ústřední seznam přibyly obrazy z broumovského kláštera a z kostela Nejsvětější Trojice ve Fořtu nebo věžní hodiny z kostela sv. Jiljí v Markvarticích. Hodinový stroj z období kolem roku 1848 patří k nejstarším svého druhu u nás a jeho autorem je zřejmě sobotecký hodinář Jan Prokeš. Tradičním kovářským způsobem vyrobený mechanismus s klínovými spoji je unikátní zejména použitím méně rozšířeného takzvaného kolíčkového klidového kroku Roberta de Sancerreho. Ačkoli je stroj v současnosti nefunkční, Markvartice plánují jeho kompletní obnovu podle již vypracovaného restaurátorského záměru.

Mezi nemovité kulturní památky byl zapsán věžový vodojem na rozhraní Nového Hradce Králové a Třebše z let 1936 až 1937, o kterém si na portálu můžete přečíst ZDE. V Rokytnici v Orlických horách získaly v areálu fary památkovou ochranu krucifix z roku 1750 se sochou Panny Marie Bolestné a hospodářské stavení s ohrazením. Ze zástupců funerální architektury se jedná o tři cenné příklady v rámci vrchlabského hřbitova. Soubor tvoří klasicistní hrobka člena rozvětveného rodu textilních průmyslníků Ignaze Rottera, rodinná hrobka dalšího člena téhož rodu Franze a náhrobek rodiny vrchlabského obchodníka s přízí Johanna Kostiala. Teprve nedávno objevená památka s motivem truchlícího génia pochází z dílny významného pražského sochaře Václava Prachnera.

Zvláštní pozornost zaslouží klasicistní přízemní objekt takzvané staré školy v Krčíně u Nového Města nad Metují. Plány náchodskému staviteli Ignáci Littlochovi navrhl významný pražský architekt Johann Philipp Joendl, známý kromě jiného například úpravami zámků v Hrubém Rohozci, Libochovicích nebo Novém Městě nad Metují. Objekt představuje kvalitně dochovaný příklad mizející typizované školské architektury sloužící původnímu účelu do roku 1892. Poté byl využíván jako obecní chudobinec a pro bydlení.

Za národní kulturní památku byl prohlášen dvoupatrový původně obchodní dům úspěšného podnikatele Josefa Wenkeho v Jaroměři. Byl postaven v letech 1910 až 1911 místním stavitelem Josefem Mášou dle projektu Josefa Gočára. Charakterizuje ho vzdušná železobetonová konstrukce s elegantním pásovým oknem v patře, dnes slouží jako městské muzeum.

Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU, ÚZEMNÍHO ODBORNÉHO PRACOVIŠTĚ V JOSEFOVĚ nebo na FACEBOOKU PAMÁTKÁM NAPROTI.