V širokém spektru třebíčských staveb je rukopis rodu Herzánů významně zastoupen. Zvolit ze slavné dynastie tesařů a architektů pouze jednoho zástupce by bylo vůči ostatním členům rodiny nespravedlivé. Už při letmé procházce městem upoutá například dominanta věže kostela sv. Martina, která už více než 150 let nese krov od místních stavitelů. Angažovali se například také ve veřejných spolcích, které se zasluhovaly o utváření obrazu Třebíče. Zástupci posledních generací se věnovali mládeži a jejímu formování prostřednictvím sokolnických aktivit a táborničení.

Výstava představuje jeden z výsledků téměř pětiletého výzkumu, který od roku 2013 plošně mapoval moderní architekturu Třebíče a vliv Herzánů na městotvorný charakter. V chronologickém sledu jsou zahrnuty jejich zásadní stavby a je poukázáno na další významné souvislosti. Ztvárnění expozice si klade za cíl navázat na experimentální práci rodiny a představit téma ze současného pohledu. Důležitou inspirací při tvorbě konceptu a zadání se stala volnočasová tvorba Jiřího Herzána, jenž zpracovával dřevo například do předmětů určených k táborákovým aktivitám. Ty mimo jiné zastupuje objekt táborákové brány. Na ní je umístěn QR kód s návodem, jak si podobné objekty environmentální architektury mohou návštěvníci sami vytvořit. Zhlédnout lze dále zavěšené rodinné fotografie propojené s časovou osou.

Akci pořádá Národní památkový ústav, Muzeum Vysočiny Třebíč a Městské kulturní středisko Třebíč. Město zajistilo dřevařský materiál pro stavbu instalace a společnost Collaborative Collective měla na starosti návrh, koordinaci a realizaci dřevěných eko-systemických objektů. Součástí výstavy bude stejnojmenná publikace. Významným spolupracovníkem projektu byl architekt Lubor Herzán, jehož genealogický výzkum rodiny a jejích realizací byl pro expozici stěžejní. Připraveny jsou také nejrůznější edukační aktivity pro školáky a přednášky.

Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU nebo na FACEBOOKU.