Evidence všech movitostí je dnes povinnou součástí správy památkových objektů. Není to však výdobytek dnešní doby. Jedny z nejstarších zachovaných inventářů na našem území pocházejí totiž z jindřichohradeckého zámku. Dva pozdně renesanční soupisy vnitřního vybavení z této rezidence prezentuje kniha v širokých souvislostech a doplňuje je studiemi z dějin rodu pánů z Hradce. Autorky publikace jsou Eva Lukášová z Národního památkového ústavu a Věra Smolová ze Státního oblastního archivu v Praze.

Starší z inventářů sepsala roku 1604 paní Kateřina Hradecká, rozená z Montfortu (1556–1631). „Vůbec nebylo běžné, aby tak vysoce urozená aristokratka a paní domu, jakou Kateřina Hradecká byla, zaznamenávala soupis veškerých zámeckých movitostí, a to v tak nebývalém rozsahu,“ prozradila Eva Lukášová a doplňuje, že je zapsala ve velmi specifické švábské němčině. Nechybí ani osobní poznámky, v nichž si například označovala předměty, které se jí obzvlášť líbily. Unikátní pramen přináší informace o podobě artefaktů určených k reprezentaci i o mobiliích určených pro každodenní užití, jako byly například zlaté a stříbrné nádoby, baldachýny, výbava loží, tapiserie, zlatem a stříbrem zdobené přehozy, orientální koberce, sedací nábytek, nádobí, svítidla, toaletní potřeby, obrazy či vybavení kaple.

Roku 1638 dala zaznamenat movitosti jindřichohradeckého zámku, tentokrát česky, také paní Alžběta Pragerová, zámecká komornice a strážkyně pokojů. „Ve sbírkách státních zámků Jindřichův Hradec a Telč se některé z těchto památek nalézají až do dnešních dnů,“ dodává Eva Lukášová. Čtenáři v knize naleznou kromě edic pramenů také studie přibližující dějiny pánů z Hradce a jejich manželek, především pak přední dámy Českého království Kateřiny Hradecké, rozené z Montfortu, spřízněné s nejbohatšími evropskými rody. Příběh této šlechtičny, jež se dožila na svou dobu pozoruhodných 75 let, zachycuje její mládí, kdy vyrůstala jako dvorní dáma na vladařských dvorech, popisuje nákladnou svatbu s Adamem II. z Hradce i život na hradeckých sídlech spojený s velkolepou reprezentací. Je zde zachycen i osud Viléma Slavaty, manžela její dcery Lucie Otýlie.

Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.