Význam pamětihodnosti tkví v roli Kynžvartu, kde se za iniciativy Klementa Metternicha formovala ponapoleonská Evropa a první mezinárodní vztahy na základě mezinárodního práva. Tehdejší kancléřova představa byla postavena na federativním uspořádání národů sledujících společný prospěch. Právě pro tyto důvody byl zámek vybrán jako kandidát za Českou republiku. Porota byla složena ze zástupců Ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Národního filmového archivu, Památníku národního písemnictví a Národního ústavu lidové kultury.

Památky titulované označením Evropské dědictví (European Heritage Label) lze definovat jako přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské pamětihodnosti, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a také nehmotné dědictví, které sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy. „Označení se liší od ostatních iniciativ v oblasti kulturního dědictví (jako jsou Seznam světového dědictví UNESCO, Úmluva UNESCO o nehmotném kulturním dědictví nebo Evropské kulturní trasy Rady Evropy) především tím, že se nezaměřuje na ochranu pamětihodností, ale cílí na propagaci nejen jejich národního rozměru, ale především jejich evropského přesahu,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Výběr pamětihodností se realizuje ve dvou fázích. Nejdříve je proveden předvýběr na národní úrovni. Ten se zasílá Evropské komisi do Bruselu. Zde provede panel 13 nezávislých odborníků, jenž je jmenován Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí a Výborem regionů, konečný výběr. Od roku 2015 je možné za každý stát EU nominovat nejvýše dvě památky. Mezinárodní porota vybere z každého členského státu jeden subjekt.

Více informací o památce naleznete na stránkách zámku KYNŽVART a EUROPEAN HERITAGE LABEL.