Firma Elias Palme zahájila výrobu v roce 1849 v srdci severočeského sklářského regionu. Brzy její sláva překračovala hranice českých zemí. Ve vedení se vystřídali synové zakladatele, kteří postupně provázeli podnik těmi nejlepšími časy, kdy se tam vyráběly lustry pro milánskou operu La Scala nebo operní dům Teatro dellOpera v Římě. A samozřejmě i těmi horšími, kdy z továrny za totálního nasazení v roce 1943 vycházela válečná výzbroj.

Posledním soukromým majitelem před znárodněním byl Harry Palme, významný šenovský rodák a Eliasův vnuk, který v severních Čechách mohl zůstat i po 2. světové válce navzdory odsunu německého obyvatelstva, pod podmínkou, že v ústraní dopíše svá odborná díla o historii Kamenického Šenova a tamním sklářství. Historie firmy se však uzavřela v roce 1946 sjednocením jednotlivých lustrařských podniků pod národní podnik Lustry, Kamenický Šenov.

Kamenický Šenov patřil k významným sklářským centrům v našich zemích. Nad bohatě zdobenými domy místních obchodníků dodnes ční „Eliáška“, sídlo a výrobní areál společnosti Elias Palme. Dominantní secesní budova postavená v roce 1905 dodnes připomíná někdejší význam podniku. Výroba zde skončila kolem roku 1972. Po privatizaci v roce 1992 začala budova nenávratně chátrat. Dnes je z ní ruina, která jako memento upomíná na zašlou slávu. Expozice v Uměleckoprůmyslovém museu je otevřena návštěvníkům až do 29. září 2019.

Společně s výstavou byla představena aplikace Eliáška, která je k dispozici jak pro iOS, tak pro Android. Ta má především prezentovat firemní sídlo, budovu přezdívanou Eliáška. Uživatel může prostřednictvím svého mobilního zařízení virtuálně vstoupit do několika míst v celém výrobním areálu a porovnat jejich dva stavy – ten původní ihned po výstavbě a ten současný.

Více informací a fotografie objektu Eliášky naleznete na stránkách UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUSEA V PRAZE.