Impulzem pro napsání knihy byla dvě stoletá výročí. V březnu 1920 rozhodla městská rada ve Starém Plzenci o vzniku spolku na záchranu hradu Radyně a hradiště Hůrka. V červnu téhož roku prodal městu Adolf z Waldsteina panský dvůr s pozemky a lesním komplexem, jehož součástí byl i hrad. Ten založil Karel IV. kolem roku 1355 na vrcholu kopce Radyně jako reakci na rozpínavost Rožmberků. Jako královský hrad plnil roli obrannou, strážní a rezidenční. Jeho purkrabí a později zástavní majitelé se střídali až do roku 1536, kdy jej od krále koupil Adam ze Šternberka. V obnovených deskách zemských je již v roce 1558 uváděn jako pustý.

Novodobá historie hradu se začala psát 21. června 1920, kdy vstoupila v platnost zmíněná kupní smlouva. Spolek založený k záchraně hradu i hradiště dostal oba objekty do pronájmu a již 26. července 1920 byly zahájeny práce na opravě hradu. Kromě dělníků stavební firmy pomáhali i dobrovolníci.

Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky ukončil svou činnost v listopadu 1952. Od roku 1956 byl hrad převzat do správy odboru kultury KNV v Plzni. V 70. a 80. letech minulého století byly na hradě prováděny restaurátorské a rekonstrukční práce s cílem památku zpřístupnit. Roku 1994 byly pozemky a hrad vráceny městu Starý Plzenec. V roce 2003 byl založen Občanský spolek Hůrka a Radyně ve Starém Plzenci, který navázal na činnost spolku zaniklého v roce 1952.

Více informací o Občanském spolku Radyně a Hůrka ve Starém Plzenci naleznete v KATALOGU SLUŽEB. Informace o objektech popisovaných v knize jsou též na internetové stránce hradu RADYNĚ a hradiště HŮRKA.