Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
23. 10. 2021Rubrika
Tipy a inspiraceTémata
PRAHA | V Národním technickém muzeu je od konce června instalována výstava, na které je možno se seznámit s různými historickými i současnými přístroji, které slouží k zeměměřičství, navigaci, tvorbě map i sledování noční oblohy. Výstava bude přístupná do 27. února 2022.
V depozitáři Národního technického muzea je mnoho velice zajímavých předmětů. Pojí se s nimi i poutavé příběhy. Výstava s názvem Jak se měří svět představuje historické i současné dalekohledy, teodolity, námořní sextanty, pomůcky na tvorbu map a navigační stanice GPS. Ty nejvzácnější pochází až z doby vlády císaře Rudolfa II., například sextant Josta Bürgiho a teodolit Heinricha Stolla. Mladšími exponáty jsou například zrcadlový sextant z majetku Napoleona I. nebo náš nejvýznamnější astronomicko-geodetický přístroj 20. století – cirkumzenitál. Ten je dílem astronoma Františka Nušla a konstruktéra Josefa Jana Friče. Výstava představuje nejen zahraniční výrobce – Zeiss, Wild, Kern, Leica, ale i výrobky našich tuzemských firem – ETA, Somet, Meopta.
Některé představené exponáty jsou spojeny se zajímavým příběhem z historie. Dozvíte se například o spolupráci Tycha de Braheho a Johanna Keplera nebo o tom, jak se ředitel hvězdárny v pražském Klementinu podílel na objevu pohybu zemského rotačního pólu. Albert Einstein, který v letech 1911–1912 pobýval v Praze, zapomněl svůj výpočet gravitační čočky, a proto ho v roce 1934 předběhl v publikování tohoto objevu František Link. Nebo jak páter David měřil zeměpisné souřadnice hranic a hor v Čechách pomocí odpalování soudků se střelným prachem na vrcholu Sněžky. Stejná osoba také prováděla triangulaci sextantem z pozorovatelen na vrcholcích stromů.
Jedná se o více než 200 astronomických a zeměměřičských pomůcek z období od 16. století až do současnosti. Některé jsou ze sbírky Národního technického muzea, některé jsou zapůjčeny ze sbírek Technického muzea v Brně, ale i dalších výzkumných ústavů a organizací z celého Česka. Atmosféru výstavy dokreslují obrazy souhvězdí s mytologickými postavami, zvířaty a přístroji z atlasu polského hvězdáře Jana Hevelia a zeměpisné mapy z 18.–20. století.
Více informací najdete na internetové stránce NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA.