Jako lékaře a vědce mě celý život fascinuje harmonické spojení funkční komplexnosti a přitom kompoziční jednoduchosti některých biologických struktur. Kupříkladu „prostá“ dvojšroubovice DNA je schopna v sobě ukrýt všechny nezbytné informace pro tvorbu nového života. Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska se symboly moderní architektury 21. století stanou právě budovy, jejichž projektanti se nechají inspirovat přírodou kolem nás. Případně uspějí ti jedinci, kteří své výtvory s okolní krajinou organicky propojí anebo jimi vnesou nový život do architektonicky ignorovaných prostor. Také zabodují ti, kteří dokáží pro současnost přestavět staré tovární komplexy v centrech měst, aniž by většinu zbořili. V mysli mi ihned vyvstane vzpomínka na oblíbenou procházku po newyorské High Line, visutém parku důmyslně vystavěném na starém zrezivělém kolejišti, jehož okolí vyplňují smyslné linie budov z dílny Zahy Hadid. 

Jaký má názor historik a teoretik umění Rostislav Švácha, fotografka architektury Ester Havlová nebo podnikatel a filantrop Luděk Sekyra? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v JARNÍM ČÍSLE ČASOPISU 2022.