Program volně navázal na úvodní setkání týkající se specifického užití dřeva v historických objektech v minulém roce. Formální úvod akce obstarala předsedkyně společnosti STOP Andrea Nasswettrová a tradiční průvodce seminářem Ondřej Šefců. Ten kromě přehledu referátů pozdravil uměleckého truhláře a restaurátora Luďka Dvořáka z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. První přednáška Jiřího Bláhy byla uvozena nedávným a v časopisu Nature uveřejněným objevem patrně nejstarší dochované dřevěné konstrukce v Zambii, staré 476 tisíc let. Poté byly na základě početné fotodokumentace poměrně podrobně popsány nástroje na opracování dřeva dle stop, které zanechávají. Na závěr zazněla mimo jiné zmínka o specifikách a možnostech konzervace dřeva cukrovým roztokem. Tesař Jiří Zdislav Jankovský poutavě a svižně provedl návštěvníky semináře historií a náležitostmi dopravování (plavení) dřeva u nás. Dále mimo jiné upozornil například na dodržování správné terminologie, kdy je mnohdy laickou veřejností nepřesně používáno slovo vor místo výrazu pramen. Popsán byl dále zřejmě historicky nejdelší použitý pramen v Praze o délce 470 metrů a zmíněna souvztažnost lunární fáze s kácením dřeva.

Tesař a truhlář Zdeněk Oravec se v referátu primárně zaměřil na dokumentaci obnovy krovu litoměřického Kalicha. Detailně a s bohatým fotografickým doprovodem popsal kácení jedle bělokoré v lokalitě Kluckých Chvalovic ve Středočeském kraji, následný proces máčení v takzvané mrtvé vodě (rybníku) a jeho plavení i proces opracovávání v Litoměřicích.

Po přestávce měl zahájit svůj referát Petr Hlavačka z Muzea v přírodě Rymice, který se nakonec ze setkání omluvil a návštěvníkům byl promítnut dokument o muzeu a jeho zaměření. Byla v něm představena řada vesnických původních dřevěných uměleckořemeslných prvků (dnes sbírkových muzejních předmětů) a restaurátorská péče o ně. Závěrečný příspěvek připravil František Petrásek na téma obnov parketových podlah při rekonstrukcích Národního muzea v Praze a Clam-Gallasova paláce. Primárně se na základě mnoha případů věnoval častým nedostatkům projektové dokumentace rekonstrukcí podlah mnohdy zaviněné absencí nebo nedokonalostí sondáže vrstev. V závěrečné debatě se účastníci dotkli problematiky sušení a přípravy dřeva nebo otázky optimální vlhkosti nových podlah dle konkrétních typů dřeva.

Program:

  • Zahájení, informace o společnosti STOP | Andrea Nasswettrová, předsedkyně výboru společnosti STOP 
  • Příklady charakteristických stop po ručním zpracování dřeva použitého ve stavbách | Jiří Bláha, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., Telč, Oddělení památkové vědy
  • Z historie plavení dřeva až do současnosti. Vše o plavení, vázání a splavování pramenů na českých řekách | Jiří Zdislav Jankovský, tesař pro historické konstrukce, člen Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, pasovaný plavec – vrátný na pramenu
  • Dřevo pro Kalich – pramen L. P. 2019 | Zdeněk Oravec, Tesařství Oravec – obnova kulturních památek, regionální přednosta Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR
  • Role dřeva v každodennosti našich předků | Petr Hlavačka, etnograf, Muzeum v přírodě Rymice
  • Zkušenosti s rekonstrukcí podlah významných památek | František Petrásek, Dřevovýroba Podzimek, s. r. o.

Čtvrté letošní setkání Společnosti pro technologie ochrany památek (STOP) je plánováno na 23. listopad a nese název Sepulkrální památky.

O možnosti získání sborníku konference se můžete informovat na stránkách STOP. Více informací o Společnosti pro technologie ochrany památek naleznete také v KATALOGU SLUŽEB. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.