Na ochranu hodnot, které v sobě historické objekty uchovávají, se snažím nahlížet v širším kontextu. Nejen samotné objekty, ale celá města mají kvality, které je žádoucí pojmenovávat a chránit. To samé platí, a podle mého názoru ještě silněji, nejen o krajině městské, ale také o krajině přirozené. Neschopnost naplňovat smysluplnou funkcí prostory, které jsou definovány již existujícími objekty, je plýtvání prostorem, které vede k nekonceptuálnímu rozpínání městské krajiny na úkor krajiny přirozené. To má negativní dopad na kvality obou krajin i života v nich. Z tohoto přesvědčení je za mě princip recyklace konkrétního objektu podřízen principu recyklace prostoru, a to i za cenu případného bourání. Zároveň platí, že bych si přál, abychom jako společnost rozvíjeli zájem o historické a kulturní hodnoty našich památek a byli ochotni do nich investovat více svých prostředků. Tím nemířím na navyšování podpory shora formou dotačních programů, které z mého pohledu výše uvedený problém často neřeší efektivně. Mám na mysli v první řadě každého jednotlivého člověka, který svým jednáním zásadně ovlivňuje, jak se k tomuto problému bude stavět celá společnost.

Jaký má názor stavební technik a místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek, ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích Daniel Šnejd nebo šéfredaktorka magazínu EARCH.CZ a moderátorka podcastu Bourání na radiu Wave Karolína Vránková? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v aktuálním ZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU 2023. Staňte se členem/členkou Klubu PROPAMÁTKY a čtvrtletník PROPAMÁTKY budete pravidelně dostávat do své schránky.