Na soubor zdánlivě jednoduchých otázek se velmi těžko hledá jednoduchá a jednoznačná odpověď. Ano, lze souhlasit s argumentem, že výsledek našeho rozhodnutí prověří čas, jenže v případě demolice památky se špatné rozhodnutí nedá zpětně napravit. Památka není chráněna jen pro svou vnější podobu, ale její hodnota spočívá i v materii uchované v nitru, ve stopách starých technologických postupů uplatněných při výstavbě a otisknutých do dochovaných konstrukcí, ve vrstvách kupených roky či věky. Památky jsou jakýmsi zhmotněním kronik s pozoruhodnými příběhy, které v nich můžeme číst, máme-li trochu citu, vůle a chuti. Demolicí hodnotné stavby nám i potomkům navždy vysublimují tyto historické příběhy zapsané do 3D formy. Proto je nesmírně důležité a nutné před každým bouráním nebo před výraznější proměnou o tomto procesu zodpovědně rozhodovat a pečlivě zvažovat všechny okolnosti. Hranici mezi rekonstrukcí (záchranou, resp. dostavbou) a demolicí není možno obecně parametrizovat. Rozhoduje mnoho faktorů – finanční možnosti, právní předpisy, kontext s okolím, veřejný zájem, společenské preference a další. Jako dobrý příklad zachráněné a téměř odepsané památky bych uvedl tzv. Mederův dům v Žatci, špatným příkladem je vybourání mnoha historických center měst v 70. letech 20. století, například v Havlíčkově Brodě. 

Jaký má názor ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích Daniel Šnejd, šéfredaktorka magazínu EARCH.CZ a moderátorka podcastu Bourání na radiu Wave Karolína Vránková nebo podnikatel a filantrop Miloš Krejník? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v aktuálním ZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU 2023. Staňte se členem/členkou Klubu PROPAMÁTKY a čtvrtletník PROPAMÁTKY budete pravidelně dostávat do své schránky.