Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
BLOVICE (PLZEŇSKO) | O mlýnech v povodí Úslavy vypráví výstava, která potrvá do 12. června 2011 v Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích. Zároveň vyšla kniha Toulky po vodě, jež tyto technické památky dokumentuje. Autorkou knihy i výstavy je Vendula Hnojská.
Bezmála 50 mlýnů stávalo a fungovalo dříve na řece Úslavě od jejího pramene u obce Číhaň na Klatovsku po soutok s Berounkou v Plzni. Na jeden mlýn připadly necelé dva kilometry toku, kromě mlýnů poháněla voda z řeky i další zhruba dvě desítky zařízení.
"Nebyly tady jen mlýny ke zpracování obilí, byly tady i mlýny zlatorudné, vodní kola roztáčela kotoučové i listové pily, byly tu železárny, hamry na zpracování železa, ale třeba i papírenský mlýn, valcha a podobně," vyjmenovala Hnojská. Práce na zadokumentování mlýnů na Úslavě zabrala tři roky práce. Jiná významná řeka v kraji v současné době tak podrobně zpracovanou evidenci nemá. "Vždycky se najde někde nějaký nadšenec, který dokáže něco takového zpracovat, takže určité úseky zpracované jsou," řekla autorka.
Kniha i výstava popisují mlýny, které na řece vznikaly od středověku. Postupně se vyvinuly v klasický staročeský mlýn. Většinou to byly dva mlýnské kameny, které roztáčelo mlýnské kolo, obilí se sypalo do násypky, v mlýnici byla moučnice, truhla a další součásti. Později se začaly vyvíjet modernější americké nebo také umělecké mlýny. Tam už se obilí řezalo mezi i několika válci, zatímco u staročeských mlýnů se třelo mezi kameny. Moderní mlýny už poháněly turbíny, byly tam i výtahy a dopravníky, takže mlynář už nemusel nosit pytle na zádech.
Přestože se pro většinu mlýnů stala osudná druhá světová válka a pak socializace v 50. letech 20. století, tak se jich dodnes na Úslavě několik dochovalo. Stavby se nezachovaly jen v necelé desítce případů, mnohde se ale bývalé mlýny přestavěly a dnes by už nikdo původní funkci nehádal. Jinde jsou ale mlýnská zařízení dodnes. "Některé mlýnice jsou zachované v takovém stavu,že stačí nahodit transmise a ten mlýn by teoreticky mohl fungovat," poznamenala Hnojská.
Výstava v muzeu představuje především fotografie mlýnů, k vidění je i stavební plán či velké dřevěné modely staročeských mlýnů. "Původně jsem měla představu, že sem přivezeme i mlýnské složení, ale byla jsem vyvedena z omylu ve chvíli, když jsem zjistila, kolik váží mlýnské kameny. Šestisetkilový kámen sem nedostaneme," dodala autorka.
Bližší informace naleznete na internetových stránkách muzea ZDE.
