Můžete ve stručnosti přiblížit historii nejstaršího libeňského mlýna a cíle spolku?
Velký (Löwitův) mlýn v Libni je barokní památka s dlouhou historií. Nejstarší zmínky o něm pocházejí z přelomu 13. a 14. století, ale nejstarší dochovaná část mlýna je z přelomu 16. a 17. století. Mlýn byl zrušen po zasypání vltavského ramene a následně střídal různé funkce. Sloužil jako pekárna, sklad brambor i divadelních rekvizit. Prošel válkami i povodněmi. Prázdný byl od velké povodně v roce 2002, kdy utrpěl vážné škody a čekal na svou další chvíli. Ta přišla v roce 2022, kdy jsme se s Městskou částí Praha 8 domluvili na realizaci projektu Zastavení ve mlýně se záměrem adaptace objektu na kulturní centrum.

Jak vznikla myšlenka památku oživit a zřídit knihovnu s kavárnou?
Měli jsme poměrně jasnou představu o volnočasovém prostoru a ostatní byla trochu souhra náhod. Hledali jsme vhodný prostor pro vysněný záměr (původně připravený pro jiný objekt) a narazili na prázdný a zanedbaný mlýn na Rokytce. Naší představou byl velký obývák se spoustou knih, kde by se lidi cítili dobře.

Jaká bude další kulturní náplň?
Provoz knihovny (pobočky Městské knihovny) je spjat s akcemi pro děti, přednáškami a besedami. Sál mlýna bude díky akustice využíván pro malé koncerty a divadla a také výstavy.

Jaká byla finanční náročnost celé akce?
Náklady na proběhlou fázi adaptace činily 10 milionů korun (projekt, stavba, interiér). Investorem je Spolek Velký mlýn (stavební práce, kavárna) a Městská knihovna v Praze (zařízení knihovny).

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky, restaurátory nebo jiné profese podílející se jakkoliv na obnově?
Projektový a architektonický návrh řešil Spolek Velký mlýn s ateliéry Ambit projekce, AFI architects. Realizaci adaptace objektu prováděla StavRea, s. r. o. A například kachlová kamna postavilo Kamnářství Pohoda. Jak adaptace dopadla, je nejlépe vidět na místě ve mlýně.

Další informace naleznete na stránkách SPOLKU VELKÝ MLÝN.