ROZHOVOR | S Janem Havelkou o obnově sloupu sv. Jana v Hradčanech u Českého Dubu

Kdo se na rekonstrukci sloupu sv. Jana v Hradčanech u Českého Dubu podílel?

Předně se na ní podílel Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci a pan Badalec z libereckého magistrátu. Ti stáli na začátku s radami, kam mám zajít, jak a které žádosti vyplnit. Odborníci památkové péče posléze provedli i první průzkum. Samotnou rekonstrukci prováděl restaurátor pan Fedorčák z České Lípy. Šlo především o práci s kamenem a zdivem. Sošku sv. Jana nezištně vyrobil umělecký řezbář Vítek Sochor. Koordinoval jsem to celé fakticky i papírově sám. To neříkám z nějakého vychloubání, ale abych ukázal, že to zvládne opravdu každý, kdo se pro něco podobného rozhodne.

Můžete nastínit historii památky?

Přenesme se do 17. století. Dle pověsti farář z Letařovic zle kázal proti místním evangelickým sedlákům, a tak když jednou spěchal z Letařovic do Českého Dubu, počkal si na něj jeden z oněch sedláků a střelil jej. Farář padl mrtev z koně na nádherném místě s výhledem na Český ráj, Trosky, Bezděz. Ke spočinutí si tedy nemohl vybrat lepší místo. Když byla později reformace zcela potlačena, vystavili českodubští farníci na farářovu památku a jako symbol vítězství katolíků sloup zasvěcený právě svatořečenému Janu Nepomuckému.

Čím je památka cenná, v čem spočívá její hodnota?

K hodnotám sloupu se dá přistoupit hned v několika rovinách. Jednak je tu výše popsaná hodnota historická. Hlavní je ale význam společenský. Dříve prostranství kolem sloupu sloužilo k odpočinku a modlitbě poutníkům při dlouhé cestě, nebo sedlákům při práci. Jsem proto především rád, že místní, zprvu spíše skeptičtí, teď ke sloupu chodí na procházky, někdo zapálí svíčku. Jeho obnova v některých probudila zájem o vlastní okolí a jeho podobu, což je skvělé. Zároveň se podařilo vrátit ke sloupu značení Klubu českých turistů, takže si místo mohou vychutnat opět i ti poutníci.

Z jakých finančních zdrojů byla obnova realizována?

Jelikož je sloup zapsán v seznamu kulturních památek, stal se majoritním přispěvatelem Havarijní fond Ministerstva kultury. Dále nám nemalou částkou přispěla obec a dva osvícení soukromníci.

Jsou v okolí Českého Dubu další drobné sakrální památky, které čekají na opravu? Chystá se nějaká?

V současnosti zakládáme občanské sdružení Dubáci, společenství podobně smýšlejících lidí. Aktuální je pro nás křížek na návsi vesničky Sobákov, který z finančních důvodů nevyšel loni. Z větších akcí bych zmínil opravu kostela s kostnicí v Letařovicích a roubené stavby v Hradčanech u Českého Dubu. Ale to je hudba budoucnosti.