Expozice takzvaných pořádků představuje profesní sdružování řemeslníků do skupin. Termín pořádek vyjadřoval jistotu, kterou řemeslníci díky svému sdružení měli, a zároveň dával najevo, že vše se děje v souladu s určitými pravidly. Rozvoj pořádků, později cechů, souvisí se vznikem měst a u nás je lze vysledovat do 13. století.

Návštěvník na výstavě uvidí unikátní předměty – torzo slavnostní korouhve pražského cechu řezníků, které dosahuje výšky téměř 3 metry a šířky 2 metry. Ke zhlédnutí jsou náročně zdobené pokladny, některé jsou instalovány otevřené. Obdivovat je možné i slavnostní cínové nádobí zdobené rytinami cechovních znaků. K vidění jsou unikátní mistrovské práce, které vytvářel tovaryš, když se chtěl stát mistrem. Nejpozoruhodnější je mistrovská práce pasíře Isaaca ze Starého Města pražského z roku 1820, která představuje poslední večeři Páně.

Řada předmětů je vystavována poprvé a před prezentací musely projít náročnými zásahy konzervátorů a restaurátorů. Z celkového počtu více než 600 kusů si návštěvník v expozici prohlédne přes 200 nejzajímavějších předmětů cechovní kolekce ze sbírek Muzea hlavního města Prahy doplněných o unikátní předměty ze sbírek Národního muzea a Moravské galerie v Brně.

Současně s prací na expozici byla připravována publikace. Obsahuje řadu textů, které čtenáři umožní proniknout do cechovního života. Seznamuje s rolemi učňů, tovaryšů a mistrů, ale prezentuje i zjištění o významu ženy pro řemesla. Vedly celý chod mistrovského domu a zajišťovaly i obchod s výrobky. Součástí publikace jsou i fotografie vystavených předmětů.

Muzeum hlavního města Prahy se tak připojilo k trendu posledních deseti let oživit zájem o řemesla a jejich historii. Podrobné informace o stálé expozici Řemesla v pořádku i dalších expozicích a výstavách naleznete na stránkách ZÁMECKÉHO AREÁLU CTĚNICE.