Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
BRNO | Vedle návštěv a dokumentace hradů se věnuje četbě literatury o hradech a historii obecně. Jeho záliba vznikala postupně od roku 2008, kdy pořídil fotografie prvních objektů. Od roku 2010 se fotografování věnuje systematicky. Petr Bačík žije a pracuje v Brně.
Co vás přivedlo k fotografování kulturních památek?
K fotografování mě přivedla návštěva zříceniny hradu Zubštejna u Bystřice nad Pernštejnem, který je mojí srdeční záležitostí. Původní plán byl navštívit pouze hrady založené pány z Pernštejna a případně několik dalších hradů, které měli Pernštejnové v držení. Potom jsem se ale rozhodl navštěvovat hrady, které mě zaujmou.
O jaký druh objektů se nejvíce zajímáte?
Hlavním zájmem jsou objekty, které jsou pozoruhodné svým vzhledem. Mohu jmenovat Trosky, Velhartice, Kašperk, Pernštejn, Bezděz a samozřejmě množství dalších. Oblíbené mám také skalní hrady a jejich pozůstatky. Zajímají mě objekty s pestrou historií spojené s významnými historickými osobnostmi a událostmi. Třeba z hradu Týřov zůstalo jen torzo paláce, část věže a zbytky zdí, ale jeho dějiny jsou pozoruhodné – mimo jiné byl zde vězněn Přemysl Otakar II. za vzpouru proti otci Václavovi I. nebo Jindřich z Lipé za údajné spiknutí proti Janu Lucemburskému. Dokumentuji také objekty spojené s Přemyslovci a zejména s pány z Pernštejna, kteří jsou mým oblíbeným šlechtickým rodem.
Zajímá vás jen fotografování nebo se zabýváte i historií? Pokud ano, jaké období vás nejvíc přitahuje?
Historii hradů zkoumám dlouhodobě prostřednictvím publikací o historii, osobnostech našich dějin i o různých záhadách naší minulosti. Zajímá mne především středověk, a to počínaje Velkou Moravou a konče smrtí Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče. Z novějších dějin si vybírám osobnosti s barvitými a přitažlivými osudy, jako jsou například František baron Trenck, Polyxena z Pernštejna, Raduit de Souches nebo z doby ještě novější zbojník Nikola Šuhaj. K návštěvám hradů a zřícenin jsem se rozhodl, abych je viděl na vlastní oči. Díky svému zaměření zejména na středověk nejvíce obdivuji gotický a románský sloh, a to nejen na hradech, ale i na církevních památkách.
Jak si vybíráte objekty? Postupujete nějak systematicky?
Nejprve jsem mapoval objekty dosažitelné jednodenním výletem z Brna na jižní Moravu, střední a severní Moravu, ale také Pardubicko. Systém je pouze v tom, že nějaký hrad „nutně potřebuji“ vidět a k němu si vyberu ty nejzajímavější v okolí. Jedinou výjimkou je Český ráj, kde se snažím navštívit většinu skalních hradů, které mě velice zaujaly, a to i v případě, že se z nich kromě několika světniček vytesaných do skal prakticky nic nedochovalo.
Dokážete říci, kolik máte zdokumentovaných objektů a který je pro vás nejzajímavější a čím?
Dosud jsem navštívil a vyfotografoval 122 hradů a zámků – od velice dobře zachovalých až po naprosté ruiny, na kterých zbylo pouze pár kamenů. Viděl jsem a zdokumentoval několik desítek zámků, řadu kostelů a dalších zajímavých stavebních památek. Někdy člověk narazí na nečekané skvosty, jako třeba na překrásný hřbitov v Albrechticích nad Vltavou. Jednoznačně nejzajímavější je pro mne zmiňovaný Zubštejn, který je dlouhodobě mojí srdeční záležitostí. Mám jej rád z mnoha důvodů – obdivuji jeho valené klenby v pozůstatcích paláce, byl založen mými oblíbenými pány z Pernštejna a mám k němu citový vztah. I když jádro hradu nebylo nijak veliké, celý hrad včetně předhradí a podhradí patřil ve své době mezi největší hrady na Moravě.
Některé vámi fotografované objekty jsou vlastně jen torza staveb. Zajímáte se o historii těchto objektů a o to, jak původně vypadaly?
Samozřejmě chci vědět, jak zříceniny v minulosti vypadaly. Informace o rekonstrukcích se dají dohledat v encyklopediích či jiných publikacích o hradech, k dalším je vyhledávám na internetu a někdy člověk jen musí dát průchod vlastní fantazii. U některých více dochovaných zřícenin bývají k dispozici pohlednice s možnou podobou stavby v minulosti. V mnoha případech člověk narazí na různé rekonstrukce téhož objektu a může si vlastně vybrat, jaká podoba hradu je mu nejbližší.