Vyšehradský kodex z 11. století je pravděpodobně nejcennější rukopis ve sbírkách českého státu. Jedná se o nejstarší rukopisnou památku, kterou okolnost jejího vzniku pojí s českým prostředím. Touto okolností byla právě korunovace Vratislava II. dne 15. června 1086. Vratislav II. kodex zařadil do svých sbírek na Vyšehradě, kde sídlil. Rukopis obsahuje 108 pergamenových listů, 26 stran zdobí obrazy evangelistů, genealogii rodu Kristova, čtyři předobrazy ze Starého zákona a christologický cyklus o 29 výjevech.

Rukopis je dnes ve sbírkách Národní knihovny, kde je uložen v trezorové místnosti a vystavuje se pouze výjimečně. Dvoudenní výstava 31. ledna a 1. února představí originál Kodexu i jeho faksimile, kterým bude možné s asistencí listovat. Knihovna vedle faksimile disponuje také uměleckou kopií Vyšehradského kodexu. Originál kodexu bude vystaven jako doprovodný program k výstavě raně středověkého umění ve Valdštejnské jízdárně, která přibližuje řád benediktinů. Vystavena je právě kopie kodexu. Originál lidé mohou vidět v Zrcadlové kapli Klementina v sobotu od 7 do 20 hodin a v neděli od 7 do 19 hodin. Vstup je zdarma.

Budyšínský rukopis, nejstarší zachovanou verzi Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století, vystaví Národní památkový ústav v Jízdárně Pražského hradu. Rukopis doplní výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované. Ukazuje přes šest stovek nejcennějších exponátů z českých státních památek a za první měsíc se na ni přišlo podívat téměř 20 tisíc lidí. Rukopis je latinským textem, v němž se poprvé objevuje pověst o praotci Čechovi či o kněžně Libuši, je psán na pergamenu a doplněn druhotně vloženým vyobrazením Čecha a Lecha stojících u Pražského hradu, sídla a pevnosti Čechů. Je uložen ve sbírkách Národního muzea.