Můžete popsat vaši profesní cestu, která vás zavedla až na hrad Grabštejn?
Byť se to i mně osobně zdá neuvěřitelné, začalo to vše již před více než 10 lety. Tehdy jsem totiž jako průvodkyně během letní brigády nastoupila na zámek Humprecht. Historickým památkám, alespoň jako průvodce, buď ihned propadnete, nebo vás nechají vlažným. U mě šlo o tu první variantu, a tak už od těch 15 let se začala moje studentská i profesní kariéra ubírat tímto směrem. Souběžně s Humprechtem jsem pak provázela přes letní prázdniny i na jihočeském zámku Červená Lhota. V té době jsem se po absolvování gymnázia rozhodla pro studium architektury na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze, kde jsem bakalářské i navazující magisterské studium absolvovala závěrečnou prací u profesora Girsy, jehož si nesmírně vážím a jehož přístup k obnově památek je mi nejbližší. A mou poslední „průvodcovskou zastávkou“ před Grabštejnem, který byl mimochodem také obnovován právě pod vedením profesora Girsy, byl zámek Hrubý Rohozec opět v Českém ráji.

Jaké radosti a starosti vám přináší práce kastelánky na atraktivní památce?
Těch radostí je spousta – počínaje velkými akcemi typu loni dokončené obnovy hradního lesoparku přes úspěšný průběh jakékoli kulturní akce, jež tu pořádáme, až po dobře proúčtovaný doklad – to berte s nadsázkou. Samozřejmě že největší radost člověku asi udělá úsměv spokojených návštěvníků a jejich slova díků a příjemného překvapení. Nezřídka se totiž stává, že jsou lidé přesvědčeni o tom, že hrad je ještě ruinou nebo s minimální expozicí, což už léta není pravda, ale to povědomí se mění jen pomalu. Na druhou stranu se člověk denně potýká, jak byste jistě očekávali, s byrokracií, které by dle mého názoru mohlo být méně. Chápu, že leccos je třeba zaznamenat, když však mám pocit, že se věnuji něčemu, co už lidský zrak nespatří, rychle to z člověka odčerpá energii a navíc pak nezbývá tolik potřebného času k dalšímu poznávání památky samé. Další věc, která umí ztrpčit den, je skrytá přímo ve faktu, že pracujeme s lidmi. Mrzí mne, pokud je nám třeba na prohlídkách či na pokladně vytýkáno něco, co bohužel není v naší pravomoci změnit – tím spíš, když se naše vysvětlení nesejde s pochopením.

Jaké nároky jsou dnes kladeny na kastelány? Co vše musí umět a znát, aby v této profesi obstál?
Mám pocit, že většina společnosti vnímá kastelány především jako historiky, kteří se v objektu zavřou a stanou se takovými podivíny. Byť z podstaty věci člověk musí historii mít alespoň trochu rád, není to však to jediné podstatné. Kastelán musí rozumět i stavební stránce věci, aby pochopil jednak stavební vývoj objektu, jednak se to hodí i pro práci s objektem v jeho současném stavu – ačkoli se jedná o památku, kterou vnímáme často jako zakonzervovanou minulost, i ona podléhá neustálé potřebě údržby a oprav. Dalším požadavkem kladeným na kastelány je schopnost být dobrým hospodářem a v podstatě i dobrým personalistou. Kromě stálých kolegů je totiž potřeba v návštěvnické sezoně sehnat výpomoc v podobě průvodců – brigádníků. Kastelán musí mít i základní právní povědomí, neboť za objekt uzavírá smluvní vztahy. Musí zároveň i pochopit a přijmout hodnotu nejen samotného hradu, ale také případného mobiliáře a vědět, jak o obojí pečovat. Musí být schopen vést celý hradní kolektiv, zároveň však i objekt reprezentovat směrem ven a jednat s externími partnery. Se spoustou věcí, jako jsou investiční záležitosti nebo ekonomicko-provozní oblast, nám ale pomáhají kolegové z územních památkových správ. Občas musí kastelán samozřejmě kousnout i do hořkého jablka a rozhodnout se, zda ten který záměr je slučitelný s památkovou ochranou, která přes vše zmíněné je vždy prioritou. V neposlední řadě kastelán musí umět zorganizovat návštěvnický provoz a řešit problematiku z toho vyplývající. V podstatě musí být připraven flexibilně vyřešit jakoukoli situaci, která ve spojitosti s památkou může nastat. 

Představila byste stručně váš hrad – jeho současný stav, co nabízí návštěvníkům a co máte v plánu?
Hrad Grabštejn po poslední obnově nejvíce připomíná svou renesanční podobu, a tak je spíše takovým zámkem, což platí i o jeho interiéru, respektive o instalaci prohlídkové trasy. Hrad tak dnes svým návštěvníkům nabízí plně vybavené prostory, které jim představí nejen období renesanční, ale i ta následující až do počátku 20. století. Hrad sice v nedávné době prošel generální rekonstrukcí, ale i během ní už na některé záměry nevyšly finanční prostředky, proto i v současné době postupně probíhají další stavební práce - například zmiňovaná obnova parku a oprava protipožárních zídek horního hradu. Jiné se zase chystají a čeká se jen na přidělení financí. Kromě prezentace rozsáhlé a vskutku povedené obnovy areálu a nově dokončené prohlídkové trasy může Grabštejn svým návštěvníkům nabídnout i různá ozvláštnění – ať už speciální program během mezinárodních dnů věnovaných památkám a péči o ně, tak třeba širší veřejností navštěvované kulturní akce.

Na hrad se snaží upozornit Národní památkový ústav jako na jednu z takzvaných neobjevených památek. Čím může hrad lákat potenciální návštěvníky, kteří ho ještě neobjevili?
Grabštejn v sobě skrývá zatím neobjevený potenciál – například v podobě loni dokončeného prohlídkového okruhu, který návštěvníkům představí historii objektu proti proudu času od počátku 20. století do poloviny 16. století. Hlavním lákadlem nejen pro odborníky však nadále zůstává prostor hradní kaple sv. Barbory, unikátní sakrální renesanční památky, s bohatou a neopakovatelnou výmalbou. Symbolickou postavou spjatou s projektem Neobjevených památek se na Grabštejně stal Jiří Mehl ze Střelic, jenž inicioval přestavbu hradu na renesanční zámek a začal rozvíjet i okolí hradu a celého panství. I příroda, do níž je hrad zasazen, stojí za vidění, jedná se o opravdu jedinečné spojení stavby s krajinou. Mehl ze Střelic se stal osobností, s níž mohou při zvláštních příležitostech především malí návštěvníci prožít prohlídku hradu, a tak jim nabízí nezapomenutelný zážitek.

Co letos chystáte za novinky a akce pro své návštěvníky?
Kromě otevření nově koncipované prohlídkové trasy, která doplňuje základní prohlídkový okruh vedený zámeckými interiéry a která pojímá sklepní prostory, kapli sv. Barbory a originální sochu sv. Barbory, se třeba návštěvníci mohou těšit na opravdový experiment – o víkendu 13.–14. srpna připravujeme „Nonstop prohlídky“, během nichž bude hrad nepřetržitě návštěvníkům otevřen od sobotního rána do nedělního večera. Ve spolupráci s benefičními koncerty se připravuje uvedení opery Její pastorkyňa od Leoše Janáčka. Na konec hlavní sezony chystáme také nové pojetí Hradozámecké noci. Další zajímavosti mohou návštěvníci nalézt na našich internetových stránkách s novou grafickou úpravou. Těšíme se na setkání při jakékoli z nich.

Více informací o památce naleznete na stránkách hradu GRABŠTEJN.