Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
26. 02. 2018Rubrika
Zprávy z regionůTémata
ČESKÉ MEZIŘÍČÍ (RYCHNOVSKO) | Společnost ochránců památek ve východních Čechách se snaží o rehabilitaci cenného mlýnského areálu a jeho zápis do Ustředního seznamu kulturních památek. Objekt by měl v budoucnu sloužit mimo jiné jako expozice mlynářství.
O dosud chátrající nemovitost nemá současný vlastník přilehlého cukrovaru zájem a dlouhodobě nepočítá s jeho obnovou. „Jsme přesvědčeni, že bývalý Hrnčířův mlýn splňuje všechny předpoklady pro to, aby ho Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku,“ uvedl ředitel josefovského pracoviště Národního památkového ústavu Jiří Balský. V rámci královéhradeckého regionu představuje mlýn ojediněle dochovaný příklad technické stavby uprostřed obce.
Plánovaná interaktivní expozice by měla být zasvěcena historii místního mlynářství a příbuzným řemeslům, například sekernictví včetně ukázek potravinářské výroby navazující na zpracování obilnin. Její další část by se měla věnovat Českému Meziříčí, zejména významnému rodáku a pozdějšímu královéhradeckému biskupovi Karlu Otčenáškovi. V úvahu přichází také prezentace věnovaná místnímu cukrovaru a výrobě cukru. Spolek by chtěl v místě vytvořit zázemí pro kulturně-společenské akce s možnými vzdělávacími aktivitami pro zdejší základní a mateřskou školu.
Takzvaný Hrnčířův mlýn se nalézá na Zlatém potoce po levé straně komunikace na Opočno v cukrovarnickém areálu. Prvně je zaznamenán na konci 16. století v urbáři opočenského panství. Posledním mlynářským rodem byl rod Hrnčířů, od jejichž potomků v nedávné minulosti majitelé cukrovaru nemovitost i s pozemky odkoupili. Typologicky jde o zděný patrový objekt obdélného půdorysu se sedlovou střechou krytou pálenými bobrovkami. Přízemí tvoří kamenné opukové zdivo, patro je převážně cihelné nebo smíšené. Severozápadní část je tvořena mlýnicí s trámovými stropy a prkennými záklopy. Kolmo k mlýnu přiléhá menší novější přístavek pro Francisovu turbínu, pod kterým protékal mlýnský náhon. Ten byl v minulosti zasypán a sveden k řepným odkalištím. V exteriéru odvráceného průčelí zaujme bedněná pavlač se sluncovým motivem. Unikátnost stavby spočívá zejména v autenticky dochovaném technologickém vybavení z konce 19. a počátku 20. století.
Podrobnosti naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU, ÚZEMNÍHO ODBORNÉHO PRACOVIŠTĚ V JOSEFOVĚ. O Společnosti ochránců památek ve východních Čechách naleznete více v KATALOGU SLUŽEB.