Můžete přiblížit ve stručnosti historii věže Mihulka?
Věž byla postavena ve druhé polovině 15. století podle projektu Benedikta Rejta jako nejmohutnější dělová věž opevnění. Kromě obranných účelů měla v historii řadu dalších využití. Za vlády Rudolfa II. zde byla alchymistická dílna, v 16. století sloužila jako hladomorna, po velkém požáru hradu roku 1541 byla přestavěna a bydlel v ní kovolijec. Později sloužila až do roku 1754 jako sklad střelného prachu, díky čemuž se nazývala Prašnou věží. Následně tam byli až do 20. století ubytováni kostelníci katedrály svatého Víta.

Mihulka prošla v letech 1967 až 1980 rekonstrukcí. Od roku 1982 v ní sídlilo muzeum. Okna vedoucí do Jeleního příkopu však byla zaslepena, aby návštěvníci neměli výhled severním směrem k rezidenci prezidenta Gustáva Husáka. Tento stav trval až do roku 1990. Od prosince 2004 se v jejích prostorách nacházela stálá expozice Vojenského historického ústavu dokumentující historii vojenských pokrývek hlavy a přileb.

Jaké nároky na vás kladla rekonstrukce této střechy?
Kuželový tvar zakrývaný skládanou krytinou byl pro nás jakousi maturitou. Jednotlivé pruty pokládé krytiny jsou totiž seštípávány a musí respektovat tvar střechy. Všechny navíc musí směřovat v pravoúhlé ose od žlabu k vrcholu věže, což vyžaduje značný řemeslný um. Nejnáročnější pak byla bezpochyby pokládka jehlanu.

Jaký typ střešní krytiny byl vybrán a proč byl zvolen právě výrobce Tondach?
Na zakrytí této věže byla použita engobovaná prejzová krytina Antik, která imituje historický ráz střechy a je pokládaná do malty. Vzhledem k tomu, že se pohybujeme na národní kulturní památce, prioritou je vždy zachování historické podoby, kterou navrhují a schvalují odborníci z odboru památkové péče Pražského hradu.

Jak se vám s výrobky pracuje?
Dlouhodobě a s ohledem na povahu naší práce, kterou realizujeme na mnoha památkových objektech, jsme s tímto dodavatelem již srostlí. Naše vztahy jsou z těchto důvodů nadstandardní. Mnohdy to však nejsme my, kdo rozhoduje o výběru pokládky. Z výše popsaných důvodů ovšem s těmito pálenými taškami pracujeme velmi často a rádi.

Jaké další části hradu jste již zrekonstruovali s krytinou Tondach a jaké typy tam byly použity?
Máme to štěstí, že na obnově střech Pražského hradu jsme zanechali četné stopy. Pracovali jsme na střechách prvního a čtvrtého nádvoří, kde najdeme prejzovou krytinu, na střeše Španělského sálu, na níž je břidlice, nebo na Novém i Starém královském paláci, kde jsou opět prejzy. Na Jízdárně jsme pokládali bobrovky, na střechu nad Vikárkou a na severním parkáně opět břidlici. Oplechování hradeb na severním Parkáně bylo z olova, včetně oken na Mihulce. Asi nejviditelnější akcí na této památce bylo provedení nové střechy na Letohrádku sv. Anny v Královské zahradě z patinované mědi v ploše cca 960 m². To, že se na Hrad neustále vracíme, vnímáme jako ocenění naší práce na takto jedinečné památce.

Bližší informace o hlavním odborném partnerovi portálu PROPAMÁTKY se dozvíte buď v KATALOGU SLUŽEB nebo na stránkách společnosti Wienerberger – Výrobce krytiny Tondach. O jednotlivých výrobcích se dočtete více v KATALOGU TONDACH.