Kromě sekernické, truhlářské a mlynářské tradice je celé zařízení pocházející z 60. let 19. století dokladem vysoké zručnosti jeho tvůrců. Je příkladem vysoké úrovně původního materiálového zpracování, ale také dobové produkce a výroby surovin. Obdobně kvalitní technologie se dochovala kromě Rapotína pouze v Rychnově nad Kněžnou. Historický objekt mlýna byl v průběhu 20. století výrazně přestavěn a nejsou v něm kromě technologického zařízení zachovány stavební památkové hodnoty. Návrh prohlášení kulturní památkou podpořil například Radim Urbánek, přední znalec v oboru vodních mlýnů na našem území. Kromě jiných institucí zápis odborně zaštítil Národní památkový ústav v Olomouci.

Mlýnské, takzvané Zuppingerovo soustrojí je složené z vodního lopatkového kola umístěného v lednici typu Poncelet. Je vyrobené z dubového a habrového dřeva doplněného kovovými součástmi. Kolová hřídel je usazená v čepech, které se otáčely v dřevěných kluzných ložiscích mazaných tukem a grafitem. Voda původně natékala na lopatky přepadem přes regulační stavidlo. Spolu s bočním, takzvaným pálečním litinovým kolem je usazeno na hlavní hřídeli. Další významnou část představuje litinová a dřevěná řemenice na hřídeli rozvodové transmise s pastorkem. Celý pokročilý systém litinovo-dřevěných převodů lze vnímat jako předchůdce vodních turbín.

Současný vlastník nemovitosti plánuje restaurování mlýnské technologie včetně uvedení do funkčního stavu. Hlavním cílem je dále v místě vytvoření kulturního zázemí. Díky finančnímu přispění obce jsou v plánu také dny otevřených dveří, v rámci nichž bude původní zařízení představeno návštěvníkům. Koncept zprovoznění technologie navrhl restaurátor David Veverka.

Více informací naleznete na stránkách spolku přátel mlýna Reitendorf NEMELEME, aktuality také na FACEBOOKU. Podrobnosti k práci restaurátora Davida Veverky jsou v KATALOGU SLUŽEB.