Velmi dlouho se nevědělo přesně, kde zaniklá vesnice leží. Středověké sídlo obklopoval nevelký pahorek. Kolem zástavby dřevěných domů a věže byl odkryt čtyři až sedm metrů široký příkop, který byl až 2,5 metru hluboký. Později měli vesnici v držení cisterciáci, kteří postavili na počátku 14. století jednoduchý kostel s presbytářem. V okolí byly další usedlosti.

Na dně příkopu objevili archeologové také pozůstatky kamenné zdi. Předpokládají, že šlo o pozůstatek opevnění. Nalezeny byly i takzvané etážovité hroby, dospodu byly uloženy ostatky dospělé osoby a na ně pak položeny zemřelé malé děti. Středověká vesnice Nesvětice fungovala podle zjištění odborníků maximálně jedno století. Podle nálezů byla dokonce vybavena kanalizací. Místo výzkumu je ale stále střežené a veřejnosti nepřístupné.

Odkryv raně středověkého pohřebiště přitom probíhá od roku 2013, od roku 2018 se pak pátralo po zaniklé středověké vesnici. Pohřebiště se sakrální stavbou má počátky v první polovině 11. století. Naposledy se zde pohřbívalo na sklonku 13. století. V první polovině 14. století na něm byla postavena stavba o půdorysu 12 x 11 metrů. Objekt sakrálního původu je hypoteticky považován za proboštství kláštera cisterciáků v Oseku.

Nedaleko od pohřebiště stávalo sídlo Ludvíka z Nesvětic, připomínaného v listině z roku 1238. Vybudováno bylo kolem pahorku a obkrouženo příkopem. Ve 14. století se v půlkruhu okolo sídla nacházelo šest usedlostí. Ty se skládaly z kamenného domu, odděleně situované komory či sklepů a po obvodu dvorů se předpokládá existence dalších dřevěných hospodářských staveb. Vesnice měla i malé vodní dílo u západní strany příkopu, kam byly sváděny povrchové a dešťové vody kanálky a melioracemi. Středověká vesnice Nesvětice bude jedinou z 25 vesnic zaniklých v Podkrušnohoří během husitských válek.

Na předstihovém a záchranném archeologickém průzkumu pohřebiště z 11.–13. století a zaniklé středověké vesnice pracoval tým archeologů Archeologického ústavu Akademie věd České republiky pod vedením Petra Čecha.