Existence hlavního schodiště do paláce byla donedávna jen předpokladem. „Z gotické a raně renesanční fáze jsme dosud znali jen dvě malá točitá schodiště. Tušili jsme, že tam muselo být i jiné. Pozůstatky reprezentativního vnějšího schodiště a honosného portálu odhalil až nedávný průzkum – zůstaly po něm odsekané zbytky pískovcových gotických fiál,“ sdělil ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. 

„Po objevu pozůstatků původního hradu, takzvaného donjonu, je to další mimořádný nález v rámci rekonstrukce pardubického zámku. Fragmenty portálu a schodiště nyní zakrývá omítka. Objeví se ale v nové pernštejnské expozici na modelech stavebního vývoje zámku, kterou Východočeské muzeum otevře příští rok," sdělil náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.

Vnější jednoramenné schodiště široké asi 1,5 metru vedlo podél průčelí. „Bylo určeno významným návštěvám, určitě ho zdobila pernštejnská erbovní symbolika,“ popsal jeho význam František Václavík, stavební historik z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Schodištěm se dle jeho slov vstupovalo do síně v patře, mázhausu, který sloužil jako předpokoj před ještě honosnějším sálem, dnes známým jako Vojtěchův. Zánik schodiště nastal zřejmě velmi záhy. Vilémovi synové totiž vybudovali nové reprezentativní schodiště s raně renesančním portálem v gotické arkádě nalevo od původních schodů.

„Pozdně gotické portály zmizely z celého zámku. Bylo to věcí módy. Vilémovi synové Vojtěch a Jan chtěli zámek vybavit prvky odpovídajícími jejich významnému postavení. Podobné analogie najdeme třeba na Pražském hradě nebo v Trčkově paláci na hradě Lipnici,“ doplnil historik Bohdan Šeda z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice.

Bližší informace naleznete na stránkách VÝCHODOČESKÉHO MUZEA V PARDUBICÍCH.