Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA | Památník národního písemnictví se přemístil do nového sídla v Bubenči a současně se proměňuje v Muzeum literatury, které nabídne mimo jiné rozsáhlou expozici v 10 sálech čítající téměř 1 000 exponátů. Na další souvislosti jsme se zeptali ředitele instituce.
Můžete krátce zmínit historii vily?
Takzvaná třetí Petschkova vila čp. 44 byla vybudována v letech 1929–1930 podle návrhu architekta Maxe Spielmanna. Představuje ukázku eklektického slohu vyhovujícího reprezentačním potřebám rodiny Petschků. V roce 2006 dům a související pozemek převzal Památník národního písemnictví (PNP) pro své budoucí sídlo. V souvislosti s nevyjasněnými majetkovými nároky proběhlo soudní řízení, které bylo uzavřeno až roku 2011 ve prospěch PNP. Na základě výběrového řízení byl připraven projekt nového sídla instituce a v roce 2015 byla zpracována projektová dokumentace pro výběr zhotovitele stavby. V druhé polovině roku 2016 bylo zahájeno výběrové řízení na rekonstrukci, které bylo dokončeno začátkem roku 2017, kdy byla také započata rekonstrukce objektu. Ta byla ukončena koncem roku 2021 a navazovala na ni příprava expozice věnovaná české literatuře, která bude hotova začátkem října 2022. S otevřením Muzea literatury pro veřejnost se počítá ve druhé polovině října 2022.
Jaké byly hlavní cíle při vzniku muzea?
PNP byl od roku 1952 historicky umístěn v areálu Strahovského kláštera. Jeho součástí byly i expozice a Strahovská knihovna. PNP se skládá ze tří sbírkových oddělení – literárního archivu, uměleckých sbírek a knihovny – a profiloval se jako literární muzeum, které se prezentovalo také velkou řadou literárních výstav a programů. Expozice v tomto prostoru představovala lineární vývoj literatury. Po restituci byl Strahovský klášter předán řádu premonstrátů, a tak se instituce stala „muzeem bez muzea a expozic“. Nové sídlo tak má naplnit samostatné působení bez další zátěže pronájmu. S tím souvisí také expoziční sály, badatelny a nová pracoviště.
Která fáze realizace byla nejsložitější a v čem?
Jednalo se především o změnu vnitřních dispozic a vestavbu depozitářů. Samotná vnitřní část je podřízena potřebám muzea, tzn. od technické části až po expoziční, badatelny, prostory jednotlivých pracoven, literární kavárnu a programový sál. Problémem bylo zajištění statiky stavby a odstranění některých stavebních úprav, které vznikly při minulých stavebních zásazích.
Kdy by měla být budova otevřena a co vše bude návštěvníkům nabízet?
Budova Muzea literatury by měla být otevřena ve druhé polovině října letošního roku. Návštěvníkům bude nabízet především (ne)stálou expozici věnovanou literatuře a programový sál. Pro odbornou badatelskou veřejnost budou k dispozici studovny. Počítá se s tím, že zde bude i prostor pro příležitostné výstavy a víceúčelový sál pro přednášky, semináře, konference a programy s literární tematikou. Návštěvníci budou moci využít literární kavárnu, která bude mít přesah do zahrady.
Jak byl celý náročný projekt financován?
Instituce je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury a celý projekt byl financován v rámci předávání majetku v restitucích. Podílelo se tak na něm Ministerstvo financí. Vznik jedinečného literárního muzea přesahuje svým významem vynaložené finanční nároky.
O projektu jsme informovali v textu PETSCHKOVA VILA, NOVÉ SÍDLO PAMÁTNÍKU NÁRODNÍHO PÍSEMNICTVÍ, SE DOČKÁ OBNOVY. Více informací naleznete na stránkách PAMÁTNÍKU NÁRODNÍHO PÍSEMNICTVÍ a také MUZEA LITERATURY.