Sebekrásnější šperk ztrácí svou hodnotu, pokud nevíme nic o jeho vzniku, netušíme, kdo se jím pyšnil a jaká byla cesta k tomu, aby se stal muzejním exponátem. Podobně to funguje i v případě stavby: nejsou to cihly a úlomky, co dnes poutá pozornost archeologů, ale vložení dílků do skládačky, která naznačuje příběh. Jeden takový, který se začal psát už v 11. století, rekonstruuje kniha Malostranská rotunda sv. Václava v Praze.

„Aniž bychom si to uvědomovali, pod povrchem, po němž dnes chodíme, se na příhodných místech dochovaly vrstvy vzniklé v nejrůznějších dřívějších dobách. Uchovávají množství informací, právem se o nich dnes mluví jako o podzemním archivu a jsou chráněny státem,“ vysvětlují na úvod knihy autoři publikace.

Místo, kde stavba vznikla, nebylo vybráno náhodou: podle legendy právě tady došlo k zázraku. Ve chvíli, kdy tudy procházel průvod s tělem sv. Václava, osvobodila božská moc vězně a vyvedla je z žalářů. Zázraky se tu dějí opakovaně. Jedním takovým je i předkládaná publikace, více než pětisetstránkové dílo, které propojuje mystiku středověku s naší přítomností. Mapuje historii stavby, považované po staletí za zaniklou, dějiny pohřbívání, ale také umění geometrie, aby nakonec předkládala výsledky bádání, prezentovala nálezy a teorie.

Která rotunda se může pochlubit svou raně středověkou podlahou? „Važme si zázraku, že se pod sutinami zachovalo tolik informací umožňujících poskládat příběh rotundy i památného místa, na němž byla postavena,“ uzavírají autoři.

Zamíří kniha právě do vaší knihovny? Odpovězte na tři jednoduché otázky, výherce oznámíme v druhé polovině prosince.