Kaolin byl v minulosti těžen převážně povrchově, jako tomu bylo například v Horní Bříze, Líních nebo Kaznějově. V Nevřeni se nachází kaolinová arkóza, která se zde od roku 1870 těžila takzvaným chodbicováním. Podobně těžba probíhala jen na jihu Čech v Hosíně a na dvou nedochovaných dolech na Sokolovsku. Kusy typicky bělavě zbarvené arkózy byly vyváženy na povrch, drceny a následně se rozplavovaly v plavírně. Po vyschnutí putoval finální produkt do kaolinek v Třemošné a Horní Bříze. I po ukončení těžby v roce 1897 zůstal důl v Nevřeni zachován v podobě unikátního labyrintu chodeb. Největší z nich, takzvaný dóm, má výšku až 12 metrů a šířku 8 metrů. Na stěnách jsou dobře znatelné hornické znaky a stopy po ručním kopání, černé skvrny na stropech dokládají použití karbidových lamp, kterými si kopáči svítili na práci. Celková délka polygonu v chodbách činí 1 064 metrů, z čehož je přes 700 metrů v přístupné části. Důl doporučil k prohlášení kromě jiných institucí také Národní památkový ústav v Plzni.

Komplex chodeb se nachází v dobrém technickém stavu a vyrubané šachty drží stabilní hornina bez výztuže. Významné industriální dílo je hodnotným prvkem kulturního dědictví, neboť dokládá mimo jiné tehdejší způsob života, prostředí a úroveň zpracování horniny. Pro bližší poznání problematiky těžby vede od obce k dolu značená naučná stezka.

V současnosti těžbu kaolinu v Nevřeni a v oblasti severního Plzeňska přibližuje Centrum Caolinum Nevřeň. Díky němu a zejména obci se v roce 2019 podařilo významnou část industriální památky otevřít pro veřejnost a tím se komplex stal jediným dochovaným veřejně přístupným hlubinným kaolinovým dolem u nás.

Detaily o komplexu naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.