Bečov připravil pro nevidomé návštěvníky model relikviáře sv. Maura

Nevidomí si díky modelu mohou udělat představu o velikosti a tvaru skutečného relikviáře, který je po korunovačních klenotech považovaný za druhou nejvýznamnější památku. Mohou si sundat i kopie čtrnácti sošek a dvanácti reliéfů a poznat umění středověkých zlatníků. Haptický model má i otevíratelný bok. Uvnitř relikviáře pak najdou vzorky materiálů, jako jsou textil, kůže či repliky kosterních ostatků, ale i kopie autentiky – destičky, která potvrzovala pravost ostatků.

Originál relikviáře sv. Maura vznikl v kolínsko-mosanské oblasti v období mezi roky 1225–1230. Představuje doklad románského zlatnictví mimořádné výtvarné i řemeslné kvality a zcela ojedinělou památku na území českého státu, která je zároveň nedílnou součástí evropského kulturního dědictví. Je jediným z dochovaných relikviářů, který přestal sloužit liturgickým účelům a stal se součástí sbírek šlechtického rodu Beaufortů, sídlících na Bečově. Ti museli Bečov v roce 1945 opustit jako šlechta sympatizující s nacismem. Stačili však relikviář ukrýt pod podlahu hradní kaple. Díky práci českých kriminalistů byl relikviář v roce 1985 znovu objeven a zrestaurován.

Relikviář sv. Maura je tumbového typu, dlouhý 138,5 cm, široký 42 cm a vysoký 64,5 cm. Na dřevěné dubové jádro byla aplikována bohatá výzdoba ze zlaceného stříbra a zlacené mědi tvořící figurální, reliéfní a filigránové prvky, doplněná emailovými a firnisovými destičkami, drahými kameny a antickými gemami. Relikviář byl zhotoven pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje uchovávané od 11. století v benediktinském opatství ve Florennes v Belgii. 

Více informací o relikviáři sv. Maura naleznete na oficiálních stránkách státního hradu a zámku BEČOV NAD TEPLOU.