Nadšenci se snaží zachránit poustevnu v Teplicích nad Metují

Občanské sdružení bylo založeno v roce 2010 se záměrem zrekonstruovat poustevnu do původního stavu včetně vybavení a využít ji zčásti jako muzeum Teplic nad Metují. Současný stav poustevny je velmi špatný, je napadena dřevomorkou domácí a má narušenu statiku vnější zdi. Klenutý strop má propadlou klenbu. V kostele se zatím dřevomorka neobjevila, ale některé jeho trámy jsou uhnilé. V sakristii je propadlý strop.

Sdružení má vytvořenou projektovou dokumentaci záchrany poustevny a bylo také již vydáno stavební povolení. V srpnu tohoto roku se zajišťovala statika sklepa, vyzdívaly se zřícené části a instalovala táhla. Měl by se obnovit také odvod dešťové vody. Svépomocně se provádí další nejnutnější práce – větrání, odstraňování plodnic dřevomorky, shazují se části napadeného stropu a opravuje střecha. Sdružení pořádá brigády k úklidu, rozebrání některých částí poustevny podle projektu a odvoz do skladu.

Nadšenci ze sdružení Zachraňme teplickou poustevnu by v kostele a poustevně rádi pořádali různé přednášky, výstavy a duchovní setkání. Samotný kostel by měl dále sloužit liturgickým účelům alespoň na poutní mše. Už nyní se ale v kostele přes léto pořádají koncerty a prohlídky s výkladem.

Poustevna v Teplicích nad Metují je poloroubená stavba na půdorysu tvaru U uzavřeného zdí se zahradou, postavená ve stylu kapucínského kláštera s kostelem Panny Marie Pomocné. Je to jedna z posledních vzpomínek na kongregaci sv. Ivana, založenou pro poustevníky v Čechách v roce 1732. Zdejší poustevnu postavil v roce 1753 Dr. Jan Maxmilián z Peytersbergu, pražský lékař a doktor filosofie, který se ve svých asi 65 letech rozhodl pro poustevnický život. Žili zde celkem tři poustevníci. Roku 1782 císař Josef II. kongregaci poustevníků zrušil, ale poutní kostel s poustevnou zrušen naštěstí nebyl.

Sdružení vyhlásilo na záchranu poustevny také veřejnou sbírku. Bližší informace naleznete na portálu PROPAMÁTKY v přehledu VEŘEJNÝCH SBÍREK.