Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
04. 03. 2024Rubrika
Tipy a inspiraceTémata
VOJSLAVICE (PELHŘIMOVSKO) | Loni byly instalovány a slavnostně vysvěceny zvony v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Na detaily nejen v souvislosti se svatostánkem jsme se zeptali finančního a metodického koordinátora mnoha akcí týkajících se uchování kulturního dědictví.
Můžete ve stručnosti zmínit a přiblížit dějiny svatostánku?
V pramenech je ves zmiňována zejména v souvislosti s uvedením konkrétních kněží a následnou měnící se správou v oblasti želivského kláštera. Po devastujícím požáru v roce 1680 došlo ke zničení obce i kostela. Dochovaná sakrální stavba vznikla přestavbou na počátku 18. století a slavnostně byla vysvěcena v září 1723 opatem želivského premonstrátského kláštera Jeronýmem Hlínou. Plán přestavby původně středověkého kostelíka navrhl významný architekt Jan Blažej Santini-Aichel, ale současná podoba jeho projektu neodpovídá. Svatostánek přečkal obě válečné rekvizice kovů. Například velký zvon s latinským dvouřádkovým nápisem nese cenné informace. Neméně důležitým artefaktem je trojnohá metr vysoká cínová křtitelnice s jasnými nápisy.
V jaké fázi se momentálně obnova památky nachází?
V současnosti je opravena střecha kostela a provedeno generální restaurování historického raně barokního varhanního stroje firmou Žloutek a syn ze Zásady s rozpočtem jeden milion korun a barokní skříně za přibližně 650 tisíc korun. Restaurátorské práce provádí Jan Mach a syn z Červeného Kostelce s definitivní instalací na místo v letošním roce. Práce byly financovány z veřejné sbírky vypsané obcí Vojslavice. Dále byl opraven původní starý prasklý zvon, odlitý nový zvon František a třetí menší zvon. Zvony byly odlity ve zvonařství Michal Votruba z Myslkovic u Tábora. Slavnostní vysvěcení a zavěšení na věž kostela se uskutečnilo 24. června 2023.
Jakých částí se veřejná sbírka dotkla a jak byla úspěšná?
Byla účelově vyhlášena na pořízení nového zvonu, opravu památného zvonu z roku 1510 a opravu varhan v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vojslavicích. Převážná aktivita po vyhlášení veřejné sbírky přešla na místní samosprávu v čele se starostou, duchovního správce a vikariátního stavebního technika. Oficiálně byla sbírka zahájena na jaře 2020 a přibližně do podzimu se sešlo přes dva miliony korun. Poté musela být k 1. srpnu 2023 ukončena, protože vybraná částka plně pokryla finanční potřebu účelu a hrozilo vracení neprofinancovaného přebytku místnímu krajskému úřadu. Celkem tedy sbírka činila přesně 3 463 709 korun. Při této příležitosti jsem prožil neuvěřitelný osobní příběh se šťastným koncem. František Urbánek (1936–2022), který se dnešních dní bohužel nedožil, byl rodák z Miletína ve farnosti Vojslavice. Poté žil v obci Kozlov u Ledče nad Sázavou a 50 let byl varhaníkem v Ledči nad Sázavou. Byl velkým přítelem již mých rodičů a toto přátelství jsme spolu sdíleli i nadále také jako amatérští varhaníci. Velmi dobře věděl, že se téměř 30 let nezištně snažím a pomáhám v oblasti záchrany kulturního dědictví v současnosti téměř po celém Česku. Jedná se především o národní kulturní památky, převážně sakrální stavby a další z pohledu finančního zabezpečení včetně pomoci portálu PROPAMÁTKY. František Urbánek měl neuvěřitelný, snad životní sen a přání – finančně podpořit, stabilizovat a zvelebit „jeho” farní kostel ve Vojslavicích. Po nějakém čase mi ale důvěrně vylíčil svou tehdejší skepsi v tomto ohledu a po úporném, dlouhodobém, snažném, ale bezvýsledném jednání s tamním duchovním správcem mě požádal o zkušenosti, abych mu ve věci pomohl, nebo to dokonce zabezpečil. Také já sám jsem se po čase přesvědčil, že to bude složité, z čehož byl František Urbánek velmi smutný. Mezitím jsem se seznámil s místními farníky, zastupiteli obce, starostou, zástupcem a situace farního společenství se začala pozvolna obracet k lepšímu. Určitý nezájem pověřeného duchovního správce ale nadále pokračoval, což nakonec vyvrcholilo jeho odvoláním a výměnou. František Urbánek, kterému přibýval věk a zároveň ubývalo sil, za mnou posléze přišel s jasnou vizí a prosbou, že určitý soukromý finanční obnos (aniž bych věděl jaký) by rád převedl na mě s tím, abych vše zajistil. To mně jistým způsobem vyrazilo dech a převládaly obavy typu, že si to nemohu dovolit a že se může se mnou něco stát, jelikož nejsem nejmladší, a že moc děkuji za projevenou důvěru a tak dále. Nyní již jen ve zkratce: nedlouho poté byla nakonec vyhlášena veřejná sbírka obcí Vojslavice na uvedené účely a František Urbánek mohl svůj obnos osobně se spokojeností a v klidu vložit do transparentní veřejné sbírky. Po čase jsem se dozvěděl, že se jednalo o částku asi tři miliony korun.
Které své další současné akce spojené s obnovou památek byste čtenářům rád uvedl?
Za dobu třech desítek let, co se dané oblasti věnuji, toho bylo poměrně dost a některé další zajímavé akce probíhají také v současnosti všude tam, kde je zájem vlastníka památek a dobrá spolupráce s místní samosprávou. To jsou totiž zjednodušeně řečeno stěžejní pilíře pozitivního průběhu a úspěchu. Ačkoliv je zvláště finanční situace stále méně příznivá, přesto se dá s velkým nasazením pořád dost dělat. Protože nejsem vlastníkem památek, funguji například jako kontaktní osoba, zástupce jednání s plnou mocí, metodická nebo administrativní pomoc. Je vždy dobré jednat minimálně s vědomím vlastníka. Snad mohu tedy sdělit některé akce z posledních dvou až tří let, se kterými jsem v aktivním kontaktu: oprava varhan v Hostinném v kostele Nejsvětější Trojice ve správě Římskokatolické farnosti – děkanství Hostinné, oprava kostela sv. Petra a Pavla v Chotěvicích – Nadace AnděLové, za níž stojí Richard a Karin Krajčo, oprava římskokatolického kostela Nejsvětější Trojice ve Zdoňově u Adršpachu (Spolek TRINITAS), oprava barokních varhan v Němčicích u Klatov (na které hrál Jakub Jan Ryba) nebo oprava kostela sv. Ondřeje – Sion u Malešova (Kutnohorsko, z. s.).
Na které další profesní výzvy se těšíte?
Není to má profese, ale nezištná záliba, radost, relaxace a podělení se s letitou praxí a zkušenostmi všude tam, kde je zájem, ačkoliv to někdy veřejnost vnímá jinak. Rád se vracím na všechna místa, kde se úsilí vydařilo a vždy je tam příjemná atmosféra i z pohledu amatérského varhaníka. Jinak jsem ještě takzvaný prduch (pracující důchodce, pozn. red.). Za péči v oblasti zejména sakrálních památek v gesci registrovaných církví jsem v minulosti obdržel čestný titul doktora od organizace Cambridge Learning Church & Institute.
Další informace naleznete na stránkách obce VOJSLAVICE.