Letošní nositel tradic lidových řemesel bude šička krojů z Hané

Ministerstvo kultury může udělovat až pět titulů ročně, řekla Zuzana Malcová z ministerstva. Přihlášku může podat kdokoli. „Většinou nám je navrhují pracoviště péče o lidovou kulturu v regionech,“ uvedla. Komise je složená ze zástupců ministerstva, strážnického Ústavu lidové kultury, etnografů a řemeslníků. Vítězná řemesla patří vždy k ohroženým nebo ojedinělým. Jarmila Vitoslavská je podle Malcové ve svém oboru opravdu poslední. „Kdyby odešla a nikoho by to nenaučila, tak nevím, kdo ty kroje bude dělat. Vychází ze vzorů z muzeí, pracuje s etnografy, je tam kvalita,“ uvedla Malcová.

Podmínky titulu jsou přísné. Řemeslníci musejí navazovat na regionální a rodovou tradici. „Zachovávají tradiční technologie, materiály, vzory a musí mít někoho, koho to naučí,“ řekla Malcová. Ministerstvo, které uděluje nebo odebírá ochrannou známku kvality, je následně také kontroluje, dává jim peníze na kurzy a vybavení dílen. Největší expozice všech nositelů je od roku 2005 v chanovickém zámku. Nyní se dokončuje větší ve strážnickém ústavu, bude otevřena koncem září. Strážnice je garantem kvality nositelů tradic. Je ale až na slovenských hranicích, Chanovice tak budou spíše pro Čechy.

Podle Malcové se lidé v současné době k řemeslům hodně vracejí a zájem o ně významně roste. „Kvůli globalizaci si začínáme spíše vážit toho, co máme u nás. Je to návrat ke kořenům,“ dodala. Lidová řemesla začaly financovat také kraje a vypisují granty na podporu regionální kultury. V některých městech například řemeslníci nemusí na trzích platit poplatky. Nositelé zmiňovaného titulu pak zase mohou žádat Ministerstvo kultury o granty, ročně se jich rozdělí za jeden a až dva miliony. Ocenění řemeslníci jsou navíc zváni na festivaly do ciziny a ministři také dávají jako dárky jejich výrobky.

Více informací o držitelích titulu nositel tradic lidových řemesel naleznete na portálu PROPAMÁTKY v předchozích článcích z roku 2012 a 2011.