Můžete ve stručnosti přiblížit historii kostela sv. Mikuláše v Nepomyšli?
MŠ: Kostel sv. Mikuláše v Nepomyšli je datován k roku 1361, ze kterého pochází nejstarší zmínka o jeho existenci v listině zaznamenávající směnu obročí za přítomnosti majitele panství Petra z Janovic sedícího na nedalekém Petrohradě. Je pravděpodobné, že zasvěcení kostela sv. Mikuláši bylo ovlivněno živým kultem tohoto světce ve dvorském prostředí Karla IV., v němž se majitel panství pohyboval. Po Janovicích následovali další vlastníci – Gutštejnové, Štampachové a poté v 16. století Šlikové, za nichž byl kostel částečně upravován. Rozsáhlá přestavba svatostánku do barokní podoby proběhla v první třetině 18. století za Gundakara z Ditrichštejna a v tomto stavu se objekt, až na některé dílčí úpravy, dochoval do současnosti.

Jaký byl průběh a rozsah restaurátorských prací?
MŠ: Restaurátorské práce započaly před šesti lety na základě restaurátorského průzkumu interiérových omítek v objektu kostela, který potvrdil přítomnost hodnotných středověkých nástěnných maleb v nejstarších vrstvách, a proto se přistoupilo k jejich odkryvu. V následujících letech byly odkryty a restaurovány malby nejprve v prostoru presbytáře a následně na stěnách lodi. V závěru presbyteria byla mezi okny nalezena výmalba z nejstarší fáze kostela po roce 1350, tedy z lucemburského období, zobrazující světce. Protažený figurální kánon a stylizace postav včetně řasení odkazují k starší malířské produkci analogické například k malbám v Černvíru či Jindřichově Hradci. Vedle nástěnných maleb byly odkryty také zazděné architektonické články (sanctuarium či sedile). V mladší středověké malířské vrstvě datované k roku 1480 se odkryly fragmenty mariánského cyklu na jižní stěně a mnoho dalších světeckých postav. Nejvýznamnější objevy byly učiněny v lodi kostela, kde se dochoval v poměrně kompaktní podobě na severní stěně Pašijový cyklus, na východní stěně při triumfálním oblouku devoční zobrazení Umučení desetitisíc křesťanských rytířů, Boj sv. Jiří s drakem a na stěně jižní rozměrný výjev sv. Kryštofa. Na restaurátorském zásahu jsem spolupracoval s Václavem Potůčkem a v první fázi také s Janem Frühaufem. Práce dozoroval Vít Honys z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Jak lze zhodnotit významnost malířské obnovy?
MŠ: Odkryté a restaurované nástěnné malby z poloviny 14. století a třetiny 15. století jsou významným dokladem nástěnného malířství nejen na regionální úrovni. Svým ikonografickým konceptem odkazujícím k středověkému způsobu výzdoby sakrálního prostoru i kvalitou provedení jsou malby cennou ukázkou středověkého nástěnného malířství na severozápadě Čech.

Z jakých zdrojů byla akce financována?
JL: Restaurátorské práce byly rozděleny do dvou etap. V první se jednalo zejména o stropní štukovou výzdobu v interiéru kostela a opravu krovu a střechy, napadených částí konstrukcí dřevokaznými houbami a hmyzem. Tyto stavební práce byly nutné z důvodu vyřešení havarijního stavu objektu, zajištění stability a odstranění destruktivních závad. Dále bylo nutno opravit poškozená okna, vsadit pletivo pro zamezení přístupu ptactva a ve věži doplnit chybějící žaluzie. V druhé etapě byla zhotovena nová fasáda, byly opraveny kamenné prvky, provedeny okapové chodníčky včetně drenáže a s tím spojené venkovní úpravy pro odvod dešťové vody. První etapa byla financována převážně z dotace SZIF Program obnovy venkova, kde celková částka dosáhla výše 5 milionů korun, z toho dotace činila přes 3,5 milionu korun. Druhou etapu financujeme z vlastních zdrojů.

Jaké další zajímavé pracovní výzvy vás v roce 2021 čekají?
JL: Máme v plánu pokračovat v druhé etapě a dokončit restaurování vnitřních omítek, opravit podlahu v lodi kostela a vrátit zpět původní lavice.

Detaily o stavbě naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.