Dnešní radnici nalezneme v jižní frontě domů litoměřického Mírového náměstí v samém centru památkové rezervace. Areál tvoří hlavní budova orientovaná do náměstí a zadní trakt s prostorem dvora. Pro uliční průčelí jsou v přízemí charakteristické půlkruhové oblouky loubí, výše pak průběžná patrová římsa, okna rámovaná šambránami nebo trojúhelný štít zakončující průčelí s kruhovými hodinami a nárožními věžičkami. Dalším určujícím znakem je sedlová střecha se stanovým oddílem, na který přisedá věž kalichového tvaru. Povrch střechy a oplechování dalších částí tvoří měděný plech s falcovanými spoji. Za samostatnou pozornost stojí nepřehlédnutelná věžní báň ze 70. let 16. století, která je cenná v celoevropském kontextu. Celkový vzhled určuje především její reprezentativní charakter a společenské ambice majitele. Dodnes se v domě zachovalo množství uměleckořemeslných prvků, zejména bohatá a hodnotná interiérová výzdoba. Mezi nimi vyniká například množství kamenných portálů, maleb, renesančních záklopových stropů nebo hřebínkových kleneb.

Před přípravou projektové dokumentace výměny střechy byl pod vedením Kamila Podroužka z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví Filozofické fakulty Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem zpracován průzkum a také model vývoje střešní krytiny. Práce související s obnovou dožilých částí krovu podle projektu architekta Jiřího Jarkovského začaly formálně v lednu 2019 pokácením stromů. Kulatina zbavená kůry byla následně svázána do vorů a máčena. Jedna část v Labi u Českých Kopist, druhá v Zahořanském rybníku. V létě a na podzim téhož roku mohli lidé přímo na Mírovém náměstí sledovat řemeslníky při tesání dřeva. V dubnu 2020 byla zahájena samotná obnova částí krovu včetně statického zajištění. Uvedené práce související s tesáním a montáží dřevěných částí prováděla firma Tesařství Zdeněk Oravec. Klempířské práce včetně nové měděné krytiny dodala firma Martin Andráš – klempířství.

Do nově provedené měděné makovice umístěné v nejvyšším místě kalicha byly v květnu 2021 uloženy cenné předměty jako poselství příštím generacím. Fáze obnovy vyšla na téměř devět a půl milionu korun. Byla hrazena z městského rozpočtu a podpořena jedním milionem korun z Programu regenerace městské památkové rezervace Litoměřice. U příležitosti slavnostního zahájení turistické sezony město dokončuje v prostoru podstřeší výstavní expozici. K vidění budou mimo jiné zbytky původní střešní krytiny, původní hrotnice a cibule nebo unikátní malovaný trám. Prezentace bude doplněna videem mapujícím uskutečněnou obnovu a pojednávajícím o historii domu.

Celý nezkrácený text doplněný o názory Kamila Podroužka, Zdeňka Oravce nebo odborné garantky z Národního památkového ústavu si můžete přečíst v časopisu PROPAMÁTKY JARO 2022. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Více informací naleznete na stránce Klubu PROPAMÁTKY. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE.

Přečtěte si také ROZHOVOR | Se Zdeňkem Oravcem nejen o přípravě dřeva pro obnovu historických konstrukcí.