V červnu se u příležitosti 150. výročí narození Františka Bílka znovu otevřela hradčanská Bílkova vila. Při rekonstrukci byly odstraněny rušivé a nepůvodní prvky z interiéru. Nová expozice prezentuje zejména sochařova raná díla nabitá intenzivním mysticismem, která tvoří přehlednější tematické celky.

V někdejší prostorné dílně jsou vystaveny sochy a figurální kompozice. Prostoru dominují tmavě mořené figury Úžasu, Mojžíše a návrh pražského Husova pomníku. Nejpůsobivější jsou práce ve dřevě – materiálu, který jeho naturelu nejvíce odpovídal. Grafickou a keramickou tvorbu doplňují sochařská díla rozmístěná v prostorách rodinné jídelny, Bílkovy pracovny a dalších místnostech, v nichž jsou tematicky prezentovány umělcovy počáteční práce, pomníkové návrhy a podobizny. Největší místnost prvního patra domu je věnována modelu Žižkova pomníku. Výstavní prostory v podkroví připomínají přátelství a spolupráci Františka Bílka s Otokarem Březinou.

Přestože se jedná o jeden z prvních tuzemských rodinných domů s plochou střechou, odráží jeho zevnějšek především Bílkovo hluboké náboženské založení. Z promyšlené symboliky vychází i atypický půdorys stavby, který má tvar segmentu a je odvozený od záseku kosou během sklizně. Do středu pomyslné kružnice sochař původně situoval sochu Mojžíše – starozákonního rozsévače a předobraz Krista, se kterým se ostatně sám identifikoval. Právě myšlenky duchovní orby, setby, zrání a úrody byly stěžejními alegoriemi Bílkovy spirituality. Obdobný význam mají ostatně i betonové egyptizující klasové sloupy, které kontrastují s tmavým režným zdivem stavby.

Více informací o výstavě a Františku Bílkovi naleznete na stránkách GALERIE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY.