Málokterá místa jsou tak opředená tajemstvím. Málokde dodnes lidé s takovým nadšením vítají každé větší sucho, aby na březích objevili něco, co bývá běžně zalité vodou. Stopy po lidech, stopy po dřívějšku. Projekty gigantických přehrad zatopily krajinu, která se přirozeně vyvíjela od středověku, mnohá místa zmizela bez hlubšího poznání.

Některé ambiciózní snahy ztroskotaly jako třeba pokusy o zachování kostela v Dolní Vltavici, roubené hospody v Živohošti či farního areálu v Purkarci. Některé hodnoty se podařilo ochránit alespoň z části (např. přenesení kostela v Červené nad Vltavou, zajištění podloží zámku Orlík a hradu Zvíkov), jiné byly po mnoha peripetiích korunovány úspěchem (např. zahrázování zámku v Kolodějích nad Lužnicí či transfer řetězového mostu z Podolska do Stádlce). O tom, že meandrovala nejen Vltava, ale kličkovala i památková péče, vypráví budějovický památkář Martin Gaži.

Ten název je přesný: Nepohodlná sestra modernizace. Podtitul: Památková péče a vltavská kaskáda vodních děl. Souhrn poznatků o tom, co bylo, protože to být muselo, a dnes se jeví jako neopakovatelné, protože je pryč doba, kdy se stát příliš neptal. Martin Gaži čerpal zejména z archivně dochované korespondence, zápisů z jednání i záznamů, které si památkáři vedli „pro domo“. Přináší řadu nových zjištění, včetně unikátních fotografií.

Dva výtisky máme pro vás. Stačí odpovědět na tři otázky a mít trochu štěstí. Soutěžte do 20. června na stránce Klubu PROPAMÁTKY.