Od sklářské pece ke kultuře: Huť František píše nový příběh

Od sklářské tradice k záchraně v roce 2006 

Sklářskou tradici odstartoval František Kavalír, jenž v roce 1837 dokončil stavbu první sázavské huti známé jako Svatoprokopská. Právě zde začala výroba laboratorního a tepelně odolného skla, která postupně přinesla značce Kavalier mezinárodní věhlas. Uznání získali například na světové výstavě v Paříži v roce 1855. Samotnou huť František nechal v roce 1882 postavit jeho syn Josef. Areál vznikl jako součást sklářské osady Na Kácku a dochoval se v mimořádně autentické podobě. Po dobu více než jednoho století zde vznikaly výrobky, které vybavily vědecké laboratoře i domácnosti v mnoha zemích. Avšak po ukončení provozu a poslední tavbě v roce 2003 začal objekt chátrat.

Zásadní zlom v příběhu památky přinesl rok 2006, kdy byla založena Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Díky odkazu Josefa Viewegha a dárcům se podařilo chátrající areál odkoupit a připravit projekt záchrany pod vedením architekta Zdeňka Žilky. V roce 2014, přesně 130 let od prvního zapálení pece, se objekt otevřel jako Centrum sklářského umění. Po 10 letech provozu dnes cenná industriální památka plynule navazuje na tuto záchranářskou práci a otevírá novou kapitolu své existence.

Současnost: Živá památka

Na jaře letošního roku huť František vstoupila do další kapitoly své historie, kterou iniciovali manželé Jan a Marie Hrnčiříkovi, přičemž provozní řízení zajišťuje společnost Nomce. Cílem je zachovat autentický sklářský odkaz místa a současně nabídnout historickým budovám smysluplné využití.

„Naše nová vize počítá s tím, že se Huť František stane kulturní a společenskou křižovatkou středních Čech. Nejde přitom o návrat k průmyslové výrobě, ale o návrat k hodnotám spojeným se setkáváním, sdílením nápadů a dialogem mezi minulostí a současností. Historický industriální areál nově nabídne zázemí pro kulturní večery, komorní koncerty, slavnostní události, odborné konference i firemní setkání. Ambicí projektu je vytvořit prostor, kde se budou potkávat podnikatelé, umělci, odborná veřejnost i místní komunita,“ uvedl Jan Hrnčiřík.

Huť František postupně ožívá a první část areálu je již otevřena veřejnosti i komerčním pronájmům. V provozu jsou dominantní industriální sál a přilehlé prostory, kde se už nyní konají kulturní akce, divadelní představení, komunitní setkání i firemní eventy.

„Dominantou celého objektu je hlavní sál situovaný přímo v původní sklářské hale, kde se historicky tavilo a chladilo sklo. Prostor si zachoval svou působivou industriální atmosféru – vysoké stropy, velkorysé proporce a architektonické prvky připomínající někdejší průmyslový provoz. Právě kontrast surové historické architektury s moderním vybavením vytváří výrazný vizuální efekt a dává prostoru jedinečný charakter,“ dodala Marie Hrnčiříková.

Proměna zbylých částí areálu Na Kácku přitom pokračuje dál. Vedle aktuálně fungujících prostor budou v dalších etapách postupně rekonstruovány i bývalé dílny, které do budoucna rozšíří možnosti celého komplexu o nové kulturní, společenské i gastronomické zázemí.