ROZHOVOR | S Hanou Hnykovou o záchraně drobných sakrálních památek na Žluticku

Představíte čtenářům vaši neziskovou organizaci Spolek okrašlovací Vladař – jeho aktivity, plány a cíle?
Spolek okrašlovací Vladař – SOVA je volné sdružení přátel, kteří občas rádi udělají něco pro společnou věc. Scházíme se podle potřeby při brigádách. Někdy jsme dva, někdy nás je dvacet. Akce plánuji já a pak za velké podpory manžela svoláváme přátele podle potřeby tak dlouho, dokud není úkol splněn. To, že založíme okrašlovací spolek, nás napadlo 13. června 2010. Pamatuji si to přesně, protože to bylo v den, kdy jsme stavěli lavičku pod dubem u Kolešova a našli jsme v křoví náš první rozvalený křížek. Tehdy jsme ještě ovšem netušili, že to je podstavec pod sochu sv. Barbory. Řekli jsme si, že by bylo hezké podstavec opravit, a časem možná i nějaký další. 

Věnujete se obnově drobných sakrálních památek v severozápadních Čechách. Kolik těchto objektů se vám již podařilo zachránit a opravit?

Máme dva hlavní okruhy zájmu: rekonstrukce a údržba drobných sakrálních památek ve volné přírodě mimo obce a vytvoření a údržba turistických stezek a cyklostezky v okolí Žlutic. Obě činnosti vyplynuly z logiky věci: nešlo opravit křížek, ke kterému se nedalo dostat. A nešlo udržovat turistickou cestu a nechat u ní zchátralé torzo.

Vybudovali jste také tři naučné stezky. Můžete popsat, co na nich zájemci naleznou a kde se nachází?
Okolí Žlutic se může chlubit nádhernou krajinou. Její nedílnou součástí je i velké množství drobných sakrálních památek – křížků, soch, božích muk a kapliček. Někdy je tu někdo postavil, vložil do toho svoji energii, peníze, emoce, úsilí. Řízením osudu většina z těchto památek zchátrala, hlavně díky odsunu původního německého obyvatelstva. Myslím, že už je čas vrátit jim jejich někdejší podobu a předat je dalším generacím.

Za 5 let se nám podařilo zorganizovat v okolí Žlutic opravu 12 křížků, 8 soch, 1 holubníku a 1 kapličky. Asi 15 let se staráme o studánku pod vrchem Vladař. Některé opravy byly kompletně naším dílem, u jiných stačilo jen majitele upozornit na nutnost opravy, poradit, lehce donutit.

S kým nejčastěji spolupracujete?
Pokud chceme vytáhnout mládež do přírody, pokud chceme, aby do Žlutic přijeli turisté, musíme jim jako město mít co nabídnout. Dát tipy na pěší výlet nebo na kole – to je nutnost. Proto vznikly Cesta za pověstí (15 km okruh kolem perly našeho kraje – Vladaře), Stezka sovy Rozárky (6 km kolem vrchu Nevděku) a Křížková cesta (20 km okruh pro cyklisty spojuje téměř všechny opravené sochy, křížky a další objekty, celkem téměř 30 památek). Okruhy začínají a končí ve Žluticích. Všechny texty a obrázky – tabule s pověstmi, naučné tabule, mapy, informační letáčky jsou z dílny známého karlovarského výtvarníka Dalibora Nesnídala. A tak naše stezky mají i vysokou uměleckou hodnotu.

Z jakých zdrojů financujete svoji činnost?
Na opravy památek získáváme dotace nejčastěji od Krajského úřadu Karlovarského kraje a Magistrátu města Karlovy Vary. Pokryjí zhruba polovinu nákladů. Další část tvoří sponzorské dary od členů Okrašlovacího spolku, zbytek doplácí naše rodina.

Kolik lidí ve spolku aktivně pracuje a jaké máte plány do budoucna?
Většinu křížků opravili manželé Stoklasovi z Nečtin. Sochy, které jsou kulturními památkami, restaurovala MgA. Helenka Štěrbová z Kozojed. Výtvarnou stránku má na starost Dalibor Nesnídal. Truhlářské práce zvládá Jaromír Fejt – firma Placo Žlutice. Dozor ze strany pracovníků památkové péče máme v osobě pana Haidelmaiera. A dlouhá řada dalších by mohla následovat. Někdo „jen“ přijde s hráběmi a celý den uklízí, jiný přinese hřebíky, další sežene dubové kůly, jiný motorovou pilu, další přijede s traktorem a navozí placáky, někdo namaluje plánek a poradí, co dál. Hlavním cílem je udržet v pořádku to, co jsme již udělali. Znamená to sekat trávu, uklízet nepořádek, napravovat škody po vandalech, prořezávat spadlé stromy, prosekávat křoví, natírat dřevěné prvky, udržovat značení.

Samozřejmě nás lákají i další opravy. Konkrétně křížky v okolí Verušic. Byl by tam krásný další turistický okruh se spoustou sakrálních památek na cestě, opět s kulisou nádherné přírody. Nejcennější je pro mě to, že jsem se díky křížkům potkala s úžasnými lidmi. Nejen na úřadech, ale i v terénu. Ať už to byli odborníci nebo laici, málokdy jsem se setkala s nezájmem nebo neochotou. A kdo to nezažil, tak si ani neumí představit tu sílu, když vzniká něco nového v partě přátel, z prostého nadšení a pocitu sounáležitosti.

Více informací naleznete na stránkách neziskové organizace SPOLEK OKRAŠLOVACÍ VLADAŘ.