Můžete krátce představit spolek Dubáci, jeho aktivity a cíle?
Spolek Dubáci je společenství lidí působících kolem městečka Český Dub. Našimi hlavními cíli je obnova památek a rozpoutávání diskuze o hodnotách ať již krajinných, historických či estetických, které se nám často nenávratně ztrácí před očima. Dlouhodobě se zabýváme pomocí farnosti při obnově sakrálního klenotu českého severu, kostela sv. Jakuba v Letařovicích se vzácným malovaným stropem. Věnujeme se ale i „menším” projektům a přes rok pořádáme celou řadu akcí. Od přednášek přes sousedská setkání a již tradiční koncerty při svíčkách až po festival. Uvědomujeme si, že bez živé kultury a vůbec života kolem jsou památky samy o sobě beze smyslu.

Spolky a vůbec podobné aktivity se často potýkají s nedostatkem financí pro svou činnost. Jak konkrétně vypadá v tomto směru vaše situace a využíváte při své práci nějakých dotací či darů?
Jako asi většina spolků bojujeme s finanční tísní. Prostředky na naši činnost a především na obnovu památek získáváme, kde se dá. Běžný provoz si hradíme z členských příspěvků. Akce a památky jsou financovány z darů soukromých osob či dotací. Pravidelný příspěvek dostáváme i od obce Bílá. Často nám účinkující vystupují při akcích sponzorsky či za symbolický honorář. Většinou je k tomu přiměje sympatie s našimi cíli. To ale samozřejmě není udržitelný model.

Na portálu PROPAMÁTKY jsme se opakovaně věnovali problematice podstávkových domů. Jeden podobný jste zakoupili, bývalý Beranův hostinec Pod Lipami v Hořením Trávníčku. Proč jste se rozhodli právě pro tento objekt? Je pro vás fenomén podstávkových domů jako takových významný?
S fenoménem podstávkových domů se setkáváme na širokém území severních Čech. Zasahuje i do sousedního Saska a Polska. Je to něco, co spoluvytváří společnou kulturněhistorickou identitu. V někdejších, převážně německých oblastech podstávka nesla nejčastěji hrázděné patro. U nás na Českodubsku je vzhled podstávkových domů jiný. Například s hrázděním se tu skoro vůbec nesetkáte. Je to totiž velmi specifický region. Ještě ne pohraničí, ale už ne vnitrozemí. Byl to takový český ostrov v německém kulturním moři. A stejně jako byli rázovití jeho obyvatelé, vznikaly tam i velmi svébytné roubené stavby.

Z hlediska lidové architektury bylo Českodubsko zkoumáno hned několika významnými badateli, ať již Josefem Scheybalem, či Tomášem Edelem. Architekt Svatopluk Technik dokonce pracoval v 80. letech na projektu skanzenu na Českodubsku. Jeho přirozeným centrem se měla stát ves Trávníček v údolí Mohelky s velkým počtem dochovaných roubených staveb. A k jednomu ze tří nejhonosnějších domů (rychta, mlýn, hostinec) jsme přišli my na poslední chvíli. Léta chátral a hrozilo, že spadne. Chceme se s ním pokusit v malém navázat na Technikovy plány i tradici Beranova hostince Pod Lipami. Zatím hledáme partnery a tříbíme plány. Nejdůležitější ovšem je, že už se nám podařilo objekt prohlásit za památku a staticky zajistit. Letos spouštíme první etapu jeho rekonstrukce. Tak alespoň jeden objekt zachráníme. A snad i ukážeme majitelům v okolí, že se nemusí rekonstrukce tradičními postupy, jak to plánujeme my, vůbec bát.

Na konci května plánujete velkou akci, která se bude konat také v Beranově hostinci. Můžete nám o ní říci více?
Jedná se o festival Pouť mezi dvěma Jány, který se bude konat o posledním květnovém víkendu. Vše začalo před více než čtyřmi lety. Tehdy jsem s pomocí svých budoucích kolegů z Dubáků sehnal peníze na obnovu barokního sloupu sv. Jana ležícím v polích na cestě z Českého Dubu ke kostelíku sv. Jakuba v Letařovicích. (Rozhovor o této rekonstrukci jsme s Janem Havelkou přinesli ZDE). Uspořádali jsme proto první společné putování na této trase s drobným kulturním programem. Za čtyři roky se akce značně rozrostla, zaznívá řada různorodých koncertů, v Letařovicích tančí folklorní soubory a přednáší profesoři z Univerzity Karlovy.

Letos je festival nabitý již od pátečního večera, kdy v rámci Noci kostelů zazní koncert a architekt Jan Pešta přiblíží stavební průzkum kostela. Sobota se ponese v duchu barokní pouti s živou hudbou, jarmarkem, ale i pravým božítělovým procesím, jak ho pamatují naše babičky. Postaráno bude i o děti. V neděli poprvé zpřístupníme návštěvníkům i hostinec Pod Lipami. Zatančí „na hnoji” podještědský folklorní soubor Horačky a po 90 letech poprvé budeme narážet dřevěný sud s pivem. Zkrátka je na co se těšit, od putování nádhernou krajinou po četné kulturní zážitky.

Více informací o spolku Dubáci naleznete v KATALOGU SLUŽEB.